Koroptve do zemědělské krajiny patří (Zemědělec)

Koroptev polní (Perdix perdix) upřednostňuje zemědělskou krajinu s políčky, travnatými porosty, křovinami a malými remízky. Tento dříve běžný pták je však čím dál vzácnější, což odborníci přisuzují intenzivnímu hospodaření, s nímž se na polích vytratily původní biotopy, které koroptvi zajišťovaly pestrou potravní nabídku, vhodné podmínky k hnízdění, ale i ochranu před predátory. Velikost populace, která se odhaduje na dvanáct tisíc až čtyřiadvacet tisíc hnízdících párů, představuje jen zlomek někdejšího stavu před osmdesáti roky, kdy myslivci ulovili 2,5 milionu koroptví.

O opětovné navrácení koroptve do naší přírody se zpočátku snažila především myslivecká sdružení, na jejich záměr postupně navázali i chovatelští nadšenci. Dnes se jejich chovem za účelem vysazování do volné přírody věnuje jen hrstka chovatelů. Jedním z mála je i Jaroslav Pospíšil z Letonic, který se jejich chovem v lokalitě nedaleko Slavkova u Brna zabývá bezmála čtvrt století.
„Koroptve chovám na základě povolení Ministerstva zemědělství od roku 1995. Ročně odchovám asi pět set koroptví, z nichž každý rok vybírám nové páry do chovu. Z ponechaných padesáti párů zhruba polovinu vyměním s jinými chovateli z Čech a Moravy. Zbylou většinu ode mne odeberou myslivecká sdružení, honební společnosti, ale i soukromí zemědělci, kteří na svých pozemcích budují biopásy (poznámka redakce: agroenvironmentální titul financovaný Ministerstvem zemědělství), v nichž koroptve nacházejí odpovídající podmínky," zahájil své vyprávění Jaroslav Pospíšil.

Chov v párech
Koroptev polní je monogamní druh, což znamená, že kohoutek se slepičkou vytvoří pár a společně se starají o svá mláďata. Hnízdí na zemi jednou ročně od dubna do srpna, nejčastěji v trávě na mezi, při okraji cest nebo v pícninách na okraji pole. Ve snůšce je obvykle 12 až 20 vajec, na kterých slepička sedí 24 dní. Základem potravy dospělé koroptve tvoří semena a zelené části rostlin, kuřata v prvních týdnech života upřednostňují hmyz.
Vzhledem k tomu, že v době hnízdění koroptve urputně brání své teritorum, chovné ptáky přezimující ve společné voliéře přemísťuji v polovině března po párech do skříňových klecí o rozměrech šedesát krát padesát krát stotřicet centimetrů, kde stráví asi tři měsíce. Od jednoho páru seberu v průměru třicet vajíček s tím, že letos jsem nasadil tisíc dvě stě třicet vajec, která líhnu v několika intervalech po dvou stech kusech v plně automatické líhni s integrovanou dolíhní a osvětlením. Kuřata, která se líhnou za čtyřiadvacet dnů, jdou do odchovny pod zdroj tepla. Na zděné odchovny navazují voliéry, které nechávám na jaře zarůstat trávou a bylinami, ale i vysetou kukuřicí a slunečnicí. Tím poskytuji koroptvím dostatek krytu, aby se cítily bezpečně a nebyly stresovány. Nechávám jim však i prosluněné plochy na popelení a vyhřívání, které kuřata ráda vyhledávají. Kuřata mají zpočátku měkké chmýří, ale již za měsíc jsou plně opeřená a schopná letu. Do šatu dospělých začínají přepeřovat po dosažení dvou měsíců věku," navázal zkušený chovatel z Letonic

Reintrodukce by měla být v obecném zájmu

Chovatel Jaroslav Pospíšil odchovává koroptve polní ve voliérách s celkovou výměrou 900 m2, jejichž součástí je nejen již zmiňovaná odchovna kuřat, ale i sanitární oddělení pro poraněné nebo nemocné ptáky a sklad s přípravnou krmiva.
Krmení zasypává koroptvím denně. Celoročně krmí pšeničným odpadem z čističky a drcenou kukuřicí, v sezóně krmnou dávku obohatí o zelené krmení, respektive sekanou trávu, salát, kapustu nebo kopřivy. Důležité je zajistit ptákům dostatek vody k napájení. V zimě je základem krmné dávky chovaných koroptví krmná řepa a zdrolky vojtěškového sena. Výživa kuřat stojí zpočátku na kompletních směsích pro bažanty (Bž 1, Bž 2), které postupně nahrazuje pšeničnou zadinou. Jako grit slouží říční písek.

Chovatelé, kteří odchovávané koroptve vypouštějí do vhodných lokalit, mají zásluhu na početním i genetickém posílení stávající populace.
„Odchov, včetně vyřazených chovných koroptví, prodávám na podzim. V drtivé většině se jedná o chovatele, kteří se o ptáky chtějí a dovedou postarat. Vypouštění koroptví do volné přírody podporují krajské úřady životního prostředí dotacemi. Jak to ale bývá, není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Podle příslušné legislativy k vypuštění v zajetí odchovaných koroptví do přírody totiž nestačí dobrozdání ochránců přírody a ornitologů, ale musíte mít ještě souhlas několika dalších zájmových organizací. Vzhledem až k tříměsíční možné době pro odvolání, se tak může zkomplikovat vlastní vypuštění ptáků, ale i propásnout začátek hnízdění. Pokud jde o kritiky ohledně smyslu vypouštění koroptví do přírody, experimentálně jsem si ověřil, že koroptve odchované v zajetí jsou schopny zasednout na hnízdo a vysedět, respektive odchovat kuřata v přírodě. Základním předpokladem však je poskytnout jim dostatek hnízdních biotopů a ochránit je před predátory, jejichž regulace je legislativně značně omezována. Obávám se však, že jakmile se přestanou na koroptve dávat dotace, nebude o vysazování tohoto v naší přírodě ohroženého druhu ptáka zájem. Dnešní společnost smýšlí moc ekonomicky a absence odpovídajícího profitu tak bohužel drží osud koroptví nad propastí vyhubení," posteskl si v závěru našeho povídání Jaroslav Pospíšil.

Martin Jedlička