Projekt sledování migrace husy velké zjistil, že se zimoviště výrazně posunula na sever (ČRo-hradec.cz)

Safari Park Dvůr Králové se už šestým rokem podílí na sledování migrace husy velké. Zoolog Michal Podhrázský je koordinátorem mezinárodního projektu, který se zajímá o způsob života těchto ptáků, o to, která území využívají během migrace, nebo které prostředí upřednostňují k hnízdění.

V rámci monitoringu odchytávají odborníci každým rokem tyto ptáky, aby označili nové jedince, jejichž pohyb mohou do budoucna díky tomu sledovat. Letos proběhly odchyty na deseti místech v ČR a nově i na Slovensku, během kterých bylo označeno 67 jedinců.

"Cílem našeho projektu je zjistit více o způsobu života sledovaných jedinců a z toho poté vyvodit obecné závěry, které můžeme vztáhnout na celý druh. Nejvíce nás zajímá, jaká území využívají husy během migrace, rychlost jejich pohybu nebo jaké prostředí upřednostňují k hnízdění," popisuje koordinátor projektu a zoolog Safari Parku Dvůr Králové Michal Podhrázský.

Sledování migračních tras hus velkých je dlouholetým projektem, do kterého jsou zapojeny desítky lidí v několika evropských zemích. Jejich poznatky o výskytu hus jsou zaznamenávány do jednotného systému, ze kterého pak právě koordinátor projektu Michal Podhrázský spolu s dalšími experty vytváří závěry.

„Z dlouholetého výzkumu vyplývá, že za posledních 30 let došlo k výraznému posunu zimovišť na sever. Dnes už není vzácností, že část populace přečkává zimu dokonce na jižní Moravě, v Rakousku nebo v Maďarsku. Podle mého názoru v této změně hraje významnou roli nárůst populace hus a zároveň ničení jejich zimovišť na severu Afriky. Husy totiž nejsou schopné překonat Saharu, proto jim při omezeném počtu zimovišť v severní Africe nezbývá než se pokusit zimu přežít severněji," uzavírá Michal Podhrázský.

Husa velká, která je naší největší původní husou, má rozpětí křídel až 170 cm. Peří má světle šedou barvu.

Hnízdo staví jen samice, snáší k tomu rákos z okolí a buduje hromadu ze stébel. Hnízda mohou být jednotlivá, nebo tvoří kolonie. Zatímco husa sedí na vejcích, houser zpovzdálí hnízdo hlídá. Když se blíží nepřítel, brání snůšku syčením, kousáním a máváním křídly.

Během hnízdění husa plní hnízdo prachovým peřím a přikrývá jím vejce. Na vejcích sedí od nakladení posledního vajíčka asi 28 dnů. Vajec bývá 5 až 10 a jsou zhruba 85 mm dlouhá. Housata, která vodí oba rodiče, se je učí rozpoznávat v prvních 12 hodinách a pak sledují už jenom je.

Husa velká ve vegetarián. Živí se trávou, obilím, bramborami, bobulemi a bylinami.

Tento druh husy žije na rozsáhlém území Euroasie. Jedná se o tažné ptáky, kteří zimují v Evropě a také v severní Africe. Na černém kontinentu jim bohužel ubývá potrava. Jejich přirozené prostředí tvoří rákosím obklopená jezera. V Evropě by se mohlo pohybovat okolo 10 000 párů. Do středoevropských hnízdišť přilétají husy velké od začátku března.

Milan Baják