Daňci se lidí nebojí. Využívají toho pytláci (Mladá fronta DNES)

Když chtějí Brňané vyrazit do přírody, nemusejí nikam daleko. Obora Holedná leží blíž centru města než třeba přehrada. Její správci ale mají problémy s neukázněnými návštěvníky i pytláky.

BRNO

Stačí pár kroků z bytů v Bystrci, Kohoutovicích či Jundrově a lidé se ocitnou uprostřed přírody mezi „divokými“ zvířaty. Brněnská obora Holedná je neobvyklá právě tím, že se jejích 320 hektarů rozkládá v těsném sousedství městských sídlišť. A na rozdíl od jiných je také přístupná nepřetržitě. K výletům tak láká davy lidí. Jaké to je se o ni starat, zjišťovala MF DNES v dalším dílu seriálu Zákulisí letních cílů.
„Obora vznikla už v 70. letech minulého století. Tehdy však ještě nebyla dostatečně oplocená. Dnes se zaměřuje hlavně na rekreační činnost návštěvníků,“ vysvětluje Pavel Jordan, který na péči o celou oboru dlouhodobě dohlíží. O zhruba 150 volně se pohybujících daňků se denně stará oborník se dvěma pomocníky. V posledních letech má ale skoro více práce s neukázněnými návštěvníky a pytláky než se zvěří.
„Často dochází ke konfliktům. Neukázněnost lidí neustále narůstá. Daňci se naučili za lidmi chodit, ti je krmí z ruky. Vzniká z toho i fotokoutek. Rodiče třeba posadí dítě na daňka, aby si ho mohli vyfotit. A po Facebooku pak kolují takové fotky,“ líčí Jordan. Nezodpovědné chování návštěvníků je nebezpečné pro ně i pro zvířata. „Za poslední rok nám lidé nahlásili dvě zranění. Třeba nedávno paní krmila daňka z ruky, jeden do paní vrazil parohy a měla z toho slabý otřes mozku,“ říká Jordan. Lidé také daňky často krmí nevhodnou potravou, třeba sladkým pečivem nebo různými zbytky. Tito přežvýkavci jsou ale zejména v létě zvyklí na zelenou stravu. Ročně kvůli trávicím potížím uhyne až pět daňků. Občas také zvířata uženou volně pobíhající psi.
Větší problém jsou pytláci. Ti zlikvidují pět až deset daňků najednou. „Stává se nám, že se tu pytláci objeví jednou nebo dvakrát ročně. Protože daňci jsou na lidi zvyklí, nejsou plaší. Pytláci tak postřílejí klidně deset zvířat najednou, přehází je přes plot a odjedou,“ krčí rameny Jordan. Oborník tak musí být neustále ve střehu. Každý večer ohradu projíždí a kontroluje, zda tu neřádí pytláci, vandalové nebo jestli v krmelcích nepřespávají bezdomovci.
I přes útoky pytláku a neukázněnost návštěvníků se daňci v oboře utěšeně množí. Lesníci tak na podzim musejí jejich stavy redukovat, aby jich zůstávalo zhruba 150.
Jedna část Holedné je oddělená a návštěvníkům nepřístupná. Pracovníci obory tam mají uskladněné seno a další krmivo. Na zimu tam také do velké jámy svážejí řepu, kterou pak roznášejí do krmelců. Ještě před rokem je v této části vítalo zhruba 15 jelenů sika Dybowského. Tato část obory ale nepatří Brnu a současní majitelé chov jelenů odmítli. Nechtěli, aby okusovali stromy. O životě daňků se návštěvníci mohou dozvědět z desítky informačních tabulí obohacených o QR kódy, které lesníci nainstalovali společně s dětským hřištěm loni.

Oboru doplní rozhledna, musí být ale vedle

Kvůli přibývajícím problémům s návštěvníky i pytláky přemýšlejí lesníci nad novou podobou obory. „Uvažujeme o tom, že v budoucnu bychom tu výrazně snížili stavy daňků, kteří by byli v oplocených ohradách jako prasátka u hlavního vstupu. Lidé by si je mohli v klidu prohlédnout z pozorovatelny a nikomu by nic nehrozilo,“ říká Jordan. Dodává však, že budoucí podoba obory je stále ve fázi hledání nejlepšího řešení.
V budoucnu však určitě pár kroků od obory vyroste rozhledna. Lidé ji vybrali do investic z participativního rozpočtu a město na ni vyčlenilo dva miliony korun. To však stačit nebude a peníze poputují i z jiné části rozpočtu. Věž totiž musí být vyšší, než se předpokládalo. „Původně 20 metrů vysoká rozhledna měla být přímo v oboře. Ale když jsem pomocí dronu nechal udělat průzkum okolí, zjistili jsme, že ve 20 metrech by lidé viděli jen koruny stromů. Rozhledna, která nakonec bude muset mít alespoň 30 metrů, bude umístěna těsně nad Jundrovem, kousek od obory,“ uvádí Jordan.

Aneta Matyšová