Šimon Kretzer vyrábí prsteny z nalezených losích parohů (Právo)

Originální prsteny z losích parohů či drahých kovů, obrazy a nádherné fotografie. To vše má na svém kontě Šimon Kretzer. Umělec, který se živí nejen výrobou především šperků, ale také prořezáváním lesů ve Švédsku, kde na střídačku žije.

Šimon Kretzer se před lety vyučil zlatníkem a nějaký čas po škole pracoval ve zlatnictví. Pak se osamostatnil a jak teď říká, trochu naivně si myslel, že se rázem stane úspěšným ve svém oboru, protože bude dělat úžasné věci. „Brzy jsem ale vystřízlivěl a zjistil, že realita je jiná. Po pár letech marné snahy uživit se zlatničinou jsem s tím skončil a začal jsem dělat úplně jiné věci. Šperk mě pustil, najednou jsem vůbec neviděl důvod, proč se tím zabývat. Teprve po patnácti letech jsem k němu zase našel cestu,“ vypráví. Zpátky ke šperkům se vrátil v cizině, přesněji ve Švédsku, kam před osmi lety odešel po nabídce kamaráda dělat tak zvanou prořezávku lesa. Že na severu vydrží tak dlouho, ho po první sezóně vůbec nenapadlo.
„Tenkrát jsem si myslel, že už se tam nevrátím. Po každé sezóně jsem si říkal, že je to naposled. Švédsko už mi ale učarovalo, a kdybych nezačal zase dělat šperky, tak bych tam nejspíš zůstal,“ říká Šimon Kretzer.
Se Švédskem se loučil každý rok nejen kvůli náročné práci, ale také kvůli podnebí, které ji ztěžovalo. „V létě je tam poměrně hodně teplo, do toho se přidávají komáři, mušky, hovada, před kterými se nedá uniknout. Na podzim přijdou deště. A v zimě mrzne tak, až zamrzají stroje,“ vysvětluje.

Parohovina s drahými kameny

Když přišla zima, byl Šimon Kretzer i pět měsíců bez práce. A využil je právě k návratu ke šperkům. „Při práci v lese jsem občas nacházel losí parohy, které jsem chtěl začít opracovávat, protože je to velmi zajímavý materiál, a začal jsem z nich dělat prsteny. Po prvním pokusu jsem se rozhodl kombinovat je s drahými kameny, a když jsem přemýšlel, jak je do parohoviny vsadím, napadlo mě použít kamenné koule.“
I když prsteny působí, jako by byly slepené z více částí, jsou vyrobené z jednoho kusu parohoviny. Vyfrézovat lůžko pro kouli tak, aby přesně zapadla na své místo bez toho, že by parohovina praskla, a přitom se mohla otáčet, je složité a náročné na čas. Kamenné koule se nakonec rozhodl zasazovat i do šperků ze stříbra a zlata.
Koule jsou z tzv. klenotnických kamenů, ale to není hlavním kritériem, proč je Šimon používá. „Ať už jde o drahý kámen, zvířecí kost nebo obyčejný kamínek, který najdu na cestě, pro mě jsou stejně hodnotné. Šperk musí být krásný, a proto si i materiál vybírám v první moment podle vzhledu. Zásadní ale pro mě je i to, aby byl šperk nositelný a něco vydržel. Materiál zkrátka musí mít vhodné vlastnosti. Nesmí být např. moc měkký nebo křehký.“

Trvající výzva

Dříve dělal jemné prsteny, dnes jsou mnohem mohutnější a více geometrických tvarů. Dnešní prsteny by podle mého mohli nosit i muži. Šimon Kretzer k tomu říká, že když je vyrábí, vždy o nich přemýšlí jako o špercích pro ženy. „Chápu, že se mohou líbit i mužům, protože i když je dělám pro ženy, mají tak trochu industriální vzhled,“ dodává.
Sám je však podle svého označení kovářova kobyla, protože šperky nenosí a ani si neumí představit, že by si pro sebe nějaký vyrobil.
Při tvorbě se inspiruje vším, co ho obklopuje. „Když mám nějaký nápad, načrtnu si základní tvar, s kterým si pak pohrávám a vytvářím různé varianty. Někdy mi přijde dobrá už první idea, ale během výroby ji ještě přetvářím. Nebo začnu tvořit úplně bez návrhu, jen podle mlhavé představy v hlavě, a během výroby si šperk jakoby sám určuje kam dál.“
Jeden šperk – prsten mu po vymyšlení, jak bude vypadat, trvá vyrobit tak pět dnů, kdy pracuje dvanáct až třináct hodin denně. Výroba originálních šperků s sebou nese to, že je výrobní postup pokaždé trochu jiný. Nikdy není nic jisté a vždy se může objevit nějaký problém. Právě to se ale Šimonu Kretzerovi na šperkařské práci líbí. Neustálé výzvy a pocit uspokojení, když všechno dobře dopadne.
Práci na každém novém kusu Šimon Kretzer intenzivně prožívá, přesto nemá problém se s hotovým šperkem rozloučit. To, co ho zajímá, je samotný proces tvorby. Když je hotovo, je na čase zkusit něco dalšího. Jeho šperky si lidé mohou zakoupit přímo u něj, když jej kontaktují přes internetovou stránku kretzer.cz. „Prsten je vždy nutné vyzkoušet, zda dobře sedí, navíc na ruce může působit jinak než na fotce. Zvlášť u těch velkých si musí budoucí nositelka ověřit, jak si s prstenem rozumí.“ vysvětluje.

Andrea Zunová