Zvířata v akci (100+1 zahraniční zajímavost)

Káně Harrisovo, sokol, německý ovčák, včela i potkan. Zvířata v pracovním poměru dnes nejsou ničím výjimečným

Pracuje na wimbledonských kurtech, jmenuje se Rufus a má vlastní zaměstnaneckou průkazku i účet na sociální síti.
Jeho zápasy ovšem začínají dřív, než tenistům zazvoní budík, a jeho výkony si organizátoři nemohou vynachválit. Je postrachem nebe, zejména všech holubů. Rufus – káně Harrisovo – patří k nejproslulejším zvířecím zaměstnancům současnosti.

Pod sokolím dohledem

Podobnou úlohu ovšem plní dravci i u nás, například na Letišti Václava Havla. Kromě dispečerů se právě oni, spolu s cvičenými psy, starají o bezpečné přílety i odlety. Na starosti mají areál o rozloze tisíce hektarů, placeni jsou v kuřatech a plní jediný úkol: vyhnat veškerou zvěř, aby se v místě nezabydlela a nedělala problémy.
„Po dešti často hrozí, že se objeví žížaly a následně rackové. Může jich přiletět i dvě stě a mohou se objevit také na dráze,“ vysvětluje Ivan Ekert, ptáčník z Biologické ochrany pražského letiště. Existuje reálná hrozba, že opeřence na ranveji nasaje motor letadla. S jedním skřivánkem by si asi poradil, ale například holub už znamená velký problém – natož celé hejno. A co teprve srny a divočáci: I ty už během téměř čtyřiceti let, co Biologická ochrana funguje, dravci s loveckými psy plašili.

Výběr z ptačí elity

Jaké druhy si ptáčníci pro zodpovědnou práci vybírají „Pracují u nás například sokol stěhovavý, raroh nebo káně Harrisovo, jež může lovit jak zajíce, tak ptáky,“ vyjmenovává Ekert. Spolu s ním jezdí opeřenci na střeše automobilu a monitorují terén. Když v okolí zahlédnou ptáka nebo menšího hlodavce, okamžitě se vypraví na lov.
Výcvik opeřeného zaměstnance letiště je náročný. Potenciální pomocníci se pře­dem vytipovávají a ti méně schopní jdou rovnou „z kola ven“. S vybranými ptáky od malička vyrůstají také lovečtí psi, aby si na sebe zvířata zvykla a neublížila si.
Dravci tedy nejsou jedinými zvířecími zaměstnanci letiště. Na pořádek nejen v prostorách terminálů dohlížejí také psovodi s německými a belgickými ovčáky. Kvalitu ovzduší navíc hlídají včely – letištní med pravidelně putuje na analýzu, a nejenže sbírá ocenění a tituly v kategorii „med roku“, ale dokonce splňuje limity stanovené pro dětskou výživu.

Pracovníci s klepety

Netradiční zaměst­nance má i Pivovar Protivín: Jmenují se Jedna, Dva, Tři, Čtyři a Pět. Raci signální představují nepůvodní druh, který českým chráněným rakům škodí – touto prací však prý všechno vykompenzují. Jako strážce kvality vody je ve firmě mají už dva roky, přičemž slouží coby systém včasného varování: Jakmile se voda změní, raci to na sobě dají znát.

Jsou totiž napojeni na počítač, čidlo snímá jejich tep a kamery zaznamenávají pohyb v akváriu.

Speciální software pak vyhodnocuje, zda račí chování neznačí, že je voda v nepořádku. „Na raka nalepíme neinvazní čidlo. Jestliže se pak do vody dostane nějaká závadná látka, zvíře velmi rychle zareaguje: jednak změnou chování – zvýšeným pohybem, nebo naopak přesunutím do úkrytu, a především vyšší frekvencí tepu,“ vysvětluje Pavel Kozák z fakulty rybářství a ochrany vod z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Patent českých vědců

Raci jsou unikátní v tom, že vodní kontaminaci odhalí během několika vteřin. V budoucnu by račí schopnosti mohly sloužit nejen ve vodárenství a pivovarnictví – členovci by nás dokonce mohli upozornit na případný teroristický útok, pokud by se někdo pokusil otrávit zdroj pitné vody.