Pytláci unikají, ulovit se je daří málokdy (Vyškovský deník)

Pytláci letos loví zvěř převážně na Mikulovsku. Zabijákům hrozí vězení, je však obtížné je usvědčit.

Jižní Morava

Zastřelený muflon, mrtvý trofejní jelen s odřezaným masem nebo zabitý tříletý daněk. S takovými případy pytláctví se v poslední době setkali policisté na Břeclavsku, přesněji v oblasti pod Pálavou.
Po pachatelích zatím pátrají marně. „Dopadení pytláků je složité. Na mnohé případy se ani nepřijde. Jen pokud pytláci zvěř vyvrhnou a nechají na místě ostatky, nebo zvěř postřelí a ona zhasne později,“ uvedla břeclavská policejní mluvčí Kamila Haraštová.
Na Břeclavsku evidují v posledních pěti letech nejvíce případů pytláctví v regionu. Loni někdo řádil v honitbách tří mysliveckých spolků v okolí Hustopečí.
„Myslivci tehdy zaznamenali hned několik případů usmrcené srnčí zvěře,“ vzpomněla Haraštová.
Podle ní jsou zkušení pytláci na lov dokonale připravení. Nosí u sebe lovecké nože, reflektory, ale třeba i pušku s tlumičem. „Před několika lety jsme takovou výbavu našli při jednom z nejvýznamnějších dopadení pytláků na Břeclavsku poblíž Boleradic,“ zmínila Haraštová s tím, že pachatelům hrozí až dva roky vězení.
Podle hajného Pavla Konečného z obory Soutok u Lanžhota na Břeclavsku se pytláci rozdělují na dvě skupiny. Jedni jdou po mase, další po trofejích. „Ulovit kančí je jednodušší, vysoká zvěř je ostražitější a plašší,“ poznamenal Konečný.
Nejcennější jsou trofeje takzvané zlaté zvěře. „U jeleních trofejí se pohybuje cena i kolem půl milionu korun za kus. U mufloní a černé zvěře jde pak ve stejné kategorii o desetitisíce,“ řekl dříve Rovnosti Kamil Raboň, vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu v Moravském Krumlově na Znojemsku.
Podle policejních statistik je nejméně případů pytláctví na Hodonínsku. V posledních třech letech dokonce žádný. Útlum nastal i na Znojemsku, kde za posledních pět let policisté dohromady řešili téměř stejně oznámení jako v samotném roce 2013.
Na Blanensku se s pytláky potýkají spíše rybáři. „Pocházejí jak z řad laiků, tak i těch s platným rybářským lístkem. Spousta lidí nemá k přírodě vůbec vztah, to je problém dnešní doby, a je jedno, zda mají, nebo nemají lístek,“ řekl předseda boskovického svazu rybářů František Vybíhal.
Postihy pytláctví jsou podle něj často spíš jen symbolické. „Nemůžeme je ani potrestat tím, že bychom jim například doživotně vzali rybářský lístek. K dispozici máme v podstatě jen postihy typu pohrození prstem,“ zmínil.
Problémem je podle něj složitá prokazatelnost pytláctví. „Pokud pytláka chytíme při činu a k tomu ještě ideálně zasáhne policie, pak je to jednoduché. V tomto případě přijde i o rybářský lístek. Jenže když si někdo například místo jedné povolené ryby odnese dvě, které schová do auta, tak já jako porybný nemám oprávnění ho otevřít,“ vysvětlil Vybíhal.

Počet případů pytláctví

Za posledních pět let řešili policisté na jižní Moravě (mimo Brno a Brněnsko) více než tři desítky případů pytláctví. • Blanensko: 4 (nejvíce v roce 2016) • Břeclavsko: 15 (nejvíce v roce 2014 a 2017) • Hodonínsko: 4 (nejvíce v roce 2015) • Vyškovsko: 5 (nejvíce v roce 2014) • Znojemsko: 10 Zdroj: Policie ČR

Přemysl Spěvák, Alena Grycová