Žíznivým ježkům chybí žížaly (Lidové noviny)

Současná vlna veder trápí i zvířata. Ochranáři vyzývají, aby lidé dávali do zahrad misky s vodu.

PRAHA
Britská média mají už pár dní společné téma. Ježky. Ostrovy zasáhla vlna veder i sucho, a tak apelují, aby lidé těmto tvorům pomohli – mají totiž hlad a žízeň. Stejně jsou na tom i jejich čeští bodlinkatí kolegové.
„Dostává se k nám větší množství vyčerpaných dospělých ježků, což v tomto období není obvyklé,“ říká Zuzana Pokorná, hlavní ošetřovatelka ze Záchranné stanice hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy.
Současná vlna veder negativně působí i na zvířata. Kromě ježků na tom nejsou dobře třeba veverky, jejichž potomci jsou malí a vyhublí. Horko postihuje i ptáčata. „Stává se, že mláďata vrabců nebo rorýsů, kteří hnízdí v domech, vyskakují horkem z hnízda,“ popisuje Pokorná.
Mnohem větší problém ale je, že současné vysoké teploty jdou ruku v ruce se suchem, které v Česku přišlo nezvykle brzy – už na jaře. Zvěř trpí tím, že na mnoha místech nemá co pít.
Ježci jsou podle Pokorné oproti jiným druhům poměrně žízniví tvorové. Kromě dehydratace jsou na štíru i s potravou. Živí se převážně žížalami nebo slimáky. Jenže žížala za sucha zaleze hluboko do země, kde se snaží období přečkat, podobně je to i u slimáků.
„Nedostatek vody je obrovský problém, kterým trpí všichni živí tvorové, jež jsou v místech, kde voda není a jsou tam velká vedra. Jde třeba o městská zvířata, protože jestli někde voda chybí, pak je to právě tam,“ uvedl Petr Stýblo, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců zvířat.
V posledních desítkách let se do měst přestěhovalo hodně zvířat, jež původně žila v divočině. „Zjistili, že se jim to vyplatí. Nestane se, že by tam střílel myslivec. Možná právě sucho může tuhle tendenci zvrátit,“ míní Stýblo.

Mimo dosah predátorů

Stejně jako britští ochránci zvířat, tak i ti čeští říkají, že pomoc je snadná. Na zahradu, ale třeba i do vnitrobloku umístit misku s vodou a pravidelně ji měnit. Přijde vhod nejen ježkům nebo veverkám, ale i ptákům. „Pro ptáky je důležité nejenom pití, ale i koupání, čistí si tak peří. Je to pro ně životně důležité, protože bez kvalitního peří nemohou létat,“ tvrdí Pokorná s tím, že miskou s vodou může člověk zachránit i desítky živočichů ve svém okolí.
Ideální je podle ní mělká miska. Měla by být na přehledném místě, aby měla zvířata rozhled a ubránila se případným predátorům. Třeba kočce domácí. I pro ty, stejně jako pro ostatní domácí mazlíčky znamenají současné teploty extrémní zátěž. „Spousta majitelů říká, že zvířata nemají chuť k jídlu, nejsou ve své kůži. A to se bavíme o zdravých jedincích,“ říká viceprezidentka Komory veterinárních lékařů Radka Vaňousová. Obecně by podle ní majitelé domácích mazlíčků měli dbát na to, aby zvířata měla dostatek vody a nezůstávala v místnostech, které jsou plně osvětlené sluncem. Měla by mít možnost najít si stín.
„Lidé mají pocit, že zvířata, která mají hustou a dlouhou srst, se musejí pařit, a mají tendence je upravovat, což není dobře. Právě srst má určitou termoregulační vrstvu a zvíře je na ni zvyklé. Když se ostříhá, je vystaveno teplotám a slunečnímu svitu, na které zvyklé není a je to daleko větší zátěž. Netýká se to jenom psů, ale i koček,“ vysvětluje Vaňousová.

Zmrzlina ze zmražených ryb

Na to, zda mají zvířata dost vody, se v létě, notabene horkém, soustředí i Státní veterinární správa. Kontroluje i chlazení a větrání. Na sucho doplatil například jeden chovatel z Chebska. Spoléhal se na to, že krávy se napijí z potoka, který protéká přes pastvinu. Jenže ten vyschl. Podle mluvčího veterinářů Petra Majera jsou ale až na výjimky chovatelé zodpovědní a zvířata mají ve většině případů dostatek vody zajištěný.
Zvířata se v perných dnech snaží osvěžit i zoologické zahrady. Třeba lední medvědi v pražské zoo mají k dispozici ledovač a zmrzlinu ze zmražených ryb.

Eliška Nová