Rozhovor s Robinem Böhnischem, ředitelem Správy KRNAP (ČRo Radiožurnál)

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je ředitel Správy Krkonošského národního parku Robin Böhnisch, kterého na dálku zdravím do královéhradeckého studia Českého rozhlasu. Dobrý den.

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Dobrý den.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Pane řediteli, vlka zachytila fotopast ve východních Krkonoších 21. června. Ví se o jeho osudu něco dalšího, jestli se tam pořád pohybuje v tom teritoriu nebo je pryč?

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Ten region východních Krkonoš na Rýchorách je ještě poměrně málo turisticky dotčený, lesní komplexy jsou ještě dost velké, to znamená, že o vlkovi nemáme zatím další zprávy. Ale vzhledem k tomu, že se vyskytuje pravidelně už také na sousedních Vraních horách na Broumovsku a v přilehlé části Polska, tak předpokládáme, že jeho návštěvy se budou opakovat stále častěji.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Proč jsme se to vlastně dozvěděli až teď, ty fotopasti se kontrolují s takovým zpožděním, že vlastně je to měsíc, co ten snímek vznikl?

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Je to sice měsíc, ale my jsme si dali nějaký čas i na to, aby naši zoologové s velkou jistotou určili, že jde skutečně o vlka, ne například o někoho s československým vlčákem na procházce.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
A dá se určit ještě něco bližšího, tedy máte jistotu, že je to vlk, ale dá se třeba určit, jestli je to samic, samice, stáří, případně nějaké další podrobnosti?

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Určitě je to mladý vlk, který se pohybuje sám. Zatím předpokládáme, že právě se vydal na nějakou cestu z Vraních hor či z blízkého okolí.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Známky vlčích aktivit byly ale v Krkonoších už v minulých letech. Byla to většinou stržená hospodářská zvířata. Je ta fotografie tedy jen potvrzením přítomnosti, o které víme nebo tušíme už dlouho, a nebo je ta situace v něčem nová?

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Ano, ten vlk se objevil někdy v roce 2012, letos už máme zprávy o vlkovi v podhůří Krkonoš u obce Vlčice, což je tedy takové raritní, že se vlk objevil u obce, která po nich kdysi ve středověku byla pojmenována, ale ze zkušenosti z Vraních hor a z přilehlého Broumovska vnímáme, že vlk se prostě do české krajiny vrací.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Je to náhoda, že fotka vznikla právě teď nebo se tam mohl ten vlk pohybovat už řadu dnů, řadu, řekněme, třeba týdnů nebo měsíců, aniž by vyvolal spuštění té fotopasti?

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Samozřejmě síť fotopastí má nějakou hustotu a je bezpochyby možné, že je to teď štěstí, že proběhl právě kolem jedné z našich fotopastí, ale v minulosti už se tam pohybovat mohl.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
O čem svědčí ten fakt, že se do Krkonoš vracejí vlci?

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Můžeme o tom vést spory. Buď se kvalita přírody zvyšuje natolik, že se nám velké šelmy do přírody vrací a nebo si velké šelmy začínají na větší lidskou aktivitu zvykat. Samozřejmě rád bych byl zastánce té teorie, že kvalita přírody se zvyšuje do té míry, že už česká příroda může zase být domovem velkých šelem.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Vy říkáte, že byste byl rád zastáncem této teorie, tak to vlastně znamená, že jejím zastáncem nejste, takže vy se přikláníte spíš k tomu, že si vlci na lidi zvykají?

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Ale kdepak, to mi podsouváte něco, co jsem neřekl. Já bych byl jenom rád za to, aby naše příroda byla stále v lepším a lepším stavu.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
A platí tedy částečně obojí? Znamená to i, že vlci jsou zvyklejší na přítomnost lidí?

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Neumím to definovat zrovna u vlka, samozřejmě třeba na Slovensku u medvěda máme příklad toho, že člověk přestává těmhle největším šelmám vadit stále méně.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Což mimochodem, když zmiňujete tuto šelmu, tak i o ní se objevily před několika týdny zprávy, sice z polské strany Krkonoš, ale i medvěda tam měli návštěvníci spatřit. To sice není potvrzené fotkami, je to zatím ve stadiu ověřování, a nebo, možná mě opravíte, že už tam polští kolegové došli k nějakému závěru. Je to podle vás pravděpodobné, že se tam objevil medvěd?

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Byl to běžec nebo cyklista na polské straně, který měl spatřit medvědici s třemi medvíďaty. Od té doby, kdy se tahle zpráva objevila, nemáme žádné další informace, ani vlastní, ani od polských kolegů. My už jsem byli trochu skeptičtí. V momentu, kdy byla řeč právě například o třech medvíďatech, což není úplně zvykem a zdá se, že ... Nechci, nechci podezírat onoho návštěvníka, ale je otázka, jestli tady šlo skutečně o medvěda, protože je nám divné, že by se od té doby neobjevily žádné stopy, pobytové znaky nebo ten samotný medvěd.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
A jaká by to pro vás byla zpráva, kdyby se v Krkonošském národním parku objevil vedle vlka i medvěd. Chtěl byste mít v národním parku medvědí rodinku?

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Bylo by to bezpochyby fantastické. Znamenalo by to pro nás, že i takhle velká šelma umí přes velmi frekventovanou část střední Evropy přijít až do Krkonoš. Znamenalo by to taky, abysme se postupně připravili a návštěvníky Krkonoš na to, jak se k velkým šelmám chovat.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Vraťme se ale k vlkovi, vy jste řekl, že byste si přál nebo že ta dobrá zpráva je, že příroda se vrací do hor nebo divočina se vrací do hor. A je to skutečně tak, že Krkonoše jsou klidnější a, řekněme, divočejší v tom přírodním slova smyslu, než před 20 lety? Člověk by skoro čekal, že to bude naopak.

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Jak jsem říkal, jde zejména o východní část, o Rýchory, které jsou tou klidnější částí hor dlouhodobě, samozřejmě například střední část Krkonoš, tam si nedovedu návrat vlka v této situaci představit. Tam je to turisticky, i osídlením na daleko jiné úrovni než právě ty východní Krkonoše a Rýchory.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, jejich hostem je ředitel Krkonošského národního parku Robin Böhnisch. Pane řediteli, může krkonošského vlka spatřit i běžný návštěvník vašich hor?

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Nepředpokládám to, myslím, že velmi vzácně by ho mohli spatřit naši odborníci. Je to plaché zvíře, které rozhodně společnost člověka nevyhledává.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
To znamená, že návštěvníkům ani od něj nehrozí žádné nebezpečí?

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Ne, ne, nestává se v prostředí Evropy, že by vlk vyhledával společnost člověka, případně ho napadal.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Nemůže vlk třeba zaútočit na nějakého člověka, u kterého vycítí slabost, třeba na dítě, které se vzdálí od rodičů nebo něco podobného?

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
To se pouští na velmi, velmi tenký led. Evropští vlci skutečně takové věci nemají ve zvyku, jsou to plachá zvířata, která se pohybují co nejdál od lidské společnosti. Jsou samozřejmě některá pravidla v horách, kde se vlk vyskytuje častěji, jako nechodit s hárajícími fenami kupříkladu do terénu a podobně, ale neměl bych v krkonošských poměrech strach z nějakého útoku.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Mají vlci, pokud je jich tam tedy víc v Krkonoších, dost přirozené potravy? Mají nějaký důvod se blížit třeba k farmám nebo k pastvinám a útočit třeba na ovce nebo na dobytek?

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Tak v prostoru Krkonoš a východních Krkonoš obzvlášť předpokládám, že vlk by našel dostatek přirozené potravy. Dá se říct, že vlk úplně nevyhledává hospodářská zvířata. I v těch podmínkách, kde se hospodářská zvířata vyskytují, tak na jídelníčku vlka tvoří maximálně nějakých 10 procent.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Odstartovala ta fotografie nějakou aktivitu ve smyslu sledování, pátrání po dalších známkách vlčí přítomnosti? Snažíte se případnou tedy přítomnost vlků nebo návrat vlků v Krkonoších nějakým způsobem zmapovat, dále dokázat, dozvědět se o ní víc?

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Když na takováhle pozorování dojde, tak naši strážci a naši zoologové se samozřejmě snaží dohledat ještě nějaká jiná pobytová znamení a ty nadále zkoumat, to znamená, i v tomhle případě nebo samozřejmě taková případná, případná znamení zajímají. Na druhou stranu ta síť našich, našich fotopastí je taková, že vsázíme samozřejmě dost i na pohyb zvířat právě u těch fotopastí.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Jsou vlci pro ekosystém, v němž řadu desetiletí chyběli, dnes po té pauze opět prospěšní a nebo si ta příroda, laicky řečeno, odvykla, zařídila se nějak jinak a teď mohou představovat nějakou zátěž?

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Příroda je ve všech případech velmi silná. To znamená, příroda si na velkou šelmu, myslím si, zvykne zase velmi snadno. Ono spárkaté zvěře se v Krkonoších a i v okolí našich nejvyšších hor pohybuje významné množství a jaksi existence ´vlka či jiných velkých šelem pro jejich redukci může být významná, zajímavá pro třeba přirozené procesy při obnově lesů.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Budete se v národním parku snažit vlky nějakým způsobem do Krkonoš přilákat nebo je tam udržet nebo tomu necháváte naprosto volný průběh?

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Ne, tak, ten vlk se pohyboval někde v první nebo druhé zóně Krkonošského národního parku, my samozřejmě nebudeme podnikat žádná zvláštní opatření, abychom jich nalákali například víc. Necháme to samozřejmě na přírodě.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
V blízkých regionech například na Broumovsku se vlci už usadili a rozmnožují se tam, myslíte si, že k tomu dříve nebo později dojde i v Krkonoších?

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Tak tuhle debatu už jsme na Správě Krkonošského národního parku opakovaně vedli a troufám si říct, že pokud se teď vyskytuje vlk čas od času právě na Rýchorách. Je to to místo, kde by se mohl usadit do budoucna.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Hrozí tam podle vás nějaké názorové střety? Já vím, že v těch regionech, kde vlci žijí, dochází občas k různým výměnám názorů, jestli tam paří, nebo nepatří. Farmáři mají obavy o svoje stáda. Je to jiná situace v národním parku nebo se obáváte něčeho podobného?

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Tak k různým diskusím bezpochyby dojde. Vlk je z tohoto hlediska v české evropské kultuře kontroverzní zvíře. Na druhou stranu my sázíme na prevenci a například v podmínkách Krkonošského národního parku už 5 hospodářů, kteří v parku hospodaří, dosáhli na opatření v podobě pasteveckých psů, lepších, lepších oplocení s dalšími je jednáno, to znamená, řekl bych, že na tuhle eventualitu naše hospodáře i sami sebe připravujeme.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
To znamená, že farmáři mají nárok na nějaké dotace, aby si mohli svá stáda před vlkem lépe ochránit a zabezpečit, je to tak?

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Ano, farmáři dosáhnou na zajímavé prostředky, na psy i na lepší oplocení. A když se, může se to stát, přihodí i to, že je nějaká jejich ovce či jiné hospodářské zvíře vlkem strženo, tak dosáhnou i na státní kompenzaci.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Na moje otázky ve Dvaceti minutách odpovídá Robin Böhnisch, ředitel Krkonošského národního parku. Zatímco návrat vlka svědčí spíš o tom, že Krkonoše jsou čistou, netknutou přírodou, tak musí správa národního parku a zdaleka nejen ona, řešit jiného živočicha a důsledky jeho činnosti a tím je lýkožrout smrkový, neboli kůrovec, jaká je situace v Krkonoších vzhledem k jiným českým horám, jiným lesním lokalitám v České republice?

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Tak s ohledem na zbytek území České republiky na území, která například obhospodařuje státní podnik Lesy České republiky jsou na tom Krkonoše v letošním roce poměrně dobře. Je to samozřejmě dáno dostupnou, dostupností vody v nejvyšších českých horách. Je to samozřejmě bezpochyby dáno i tím, že už celou řadu let dochází v Krkonoších k přestavbě lesních porostů na ty podobné těm, těm původním, které jsou samozřejmě odolnější nejen vůči abiotickým činitelům, tedy třeba větrům, ale právě i těm škůdcům.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Vy jste ale po 10 letech, jak jsem se dočetl, když jsem si dělal rešerši na ten rozhovor, museli nasadit chemické postřiky na ty skládky pokáceného kůrovcového dřeva, proč jste k tomu museli sáhnout?

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Tak i přesto, že Krkonoše jsou na tom lépe než zbytek území České republiky, tak je výskyt kůrovcového dřeva a kůrovcové těžby větší než v jiných letech v Krkonoších. Navíc došlo k novelizaci jedné z vyhlášek ministerstva zemědělství, která už například běžný odvoz dřeva z lesa a z odvozních míst nepovažuje za dostatečnou asanaci kůrovcového dřeva, tak proto ten výjimečný krok a určité množství chemie na skládkách.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
A chemikálie, které, o které jde, tak škodí nějak přírodě, může Krkonošský národní park, může tam nastat nějaká újma?

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Nemělo by se přihodit nic. Ty naše skládky vytipovali naši lesníci společně s našimi ochranáři. Ta chemikálie, která je používána, je nebezpečná pro hmyz a pro vodní živočichy, proto jsou všechny ty potenciální skládky v dostatečné vzdálenosti od vodních zdrojů, od vody a používáme letos také jednu novou technologii na všech těchhle ošetřených skládkách, a to je překrytí netkanou textilií, která zabrání i tomu, aby došlo k ohrožení hmyzích nebo jiných, jiných nepřátel kůrovce, to znamená třeba ptáků. Něco takového by se nemělo stát.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Já jsem sice tu kůrovcovou kalamitu dal do protikladu k výskytu vlka, tedy jako něco, co přírodu ničí, ale on je to možná jen jeden a nevím, jestli úplně správný pohled na věc. Jiný pohled je ten, že kůrovec je součást přírodních procesů stejně jako vlk a příroda si s případným přemnožením poradí. Souhlasíte s tím?

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Bezpochyby. Kůrovec smrkový a další, lýkožrout smrkový a další druhy kůrovců jsou běžnou součástí lesního ekosystému, problém je samozřejmě, pokud dojde k zásadnímu přemnožení. My některá opatření provádíme ve třetí zóně národního parku a v ochranném pásmu jsou samozřejmě lokality, kde nezasahujeme a necháváme přírodu být přírodou. Ono i v tom běžném hospodářském lese by nějakým časem, to je v horizontu 2 až 3 let normálního vývoje počasí samozřejmě došlo k namnožení přirozených nepřátel kůrovců, jako jsou nižší houby, plísně či hmyzí, hmyzí škůdci lýkožrouta, ale na to se ve všech ohledech nedá samozřejmě spoléhat. My prostě ze zákona v některých lokalitách i v národním parku zasahovat musíme.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Já jsem si dokonce teď vzpomněl na výrok nějakého vašeho kolegy, teď nevím přesně, kdo to byl, ale byl to někdo z Národního parku Šumava, který prohlásil, že s kůrovcem má problém člověk, nikoliv příroda. Souhlasil byste s takovýmto pohledem na věc?

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Tak bezpochyby je to tak a v národním parku to platí dvojnásob, ale jak říkám, jednak máme v České republice také hospodářské lesy, jejichž plošný rozpad si prostě nemůže Česká republika dovolit, tak i v určitých částech národních parků nás váže zákon a je potřeba tlumit výskyt kůrovců.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Je ta míra výskytu, to přemnožení, kterému čelíme teď, ta kalamita, je to pouze důsledkem toho suchého a teplého počasí anebo je to také výsledkem lidské činnosti, špatné skladby třeba těch lesů nebo nějakých špatně nastavených hospodářských procesů v tom lese?

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Tak je to problém daný historicky a historickým vývojem českého lesnictví. Smrk je velmi příjemná dřevina, co se týče rychlosti růstu, kvality dřeva a možnosti jeho zpracování. Během staletí se smrk z nějakých původních 11 procent dostal až přes 50 procent zastoupení v dřevinné skladbě České republiky. No, a najednou tu máme právě sucho, které smrku v některých nadmořských výškách nesvědčí, je to tedy opravdu veliký komplex mnoha, mnoha příčin, proč jsou české lesy ve stavu, v jakém, v jakém se dnes nachází.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Takže myslíte si, že si budeme muset odvyknout na tu kulisu smrkových lesů, jakou známe z českých hor? Ten pohled, na který jsme všichni, kdo chodíme v Česku po lese, zvyklí? Budeme muset si ho odepřít a tu skladbu těch dřevin nějakým způsobem pozměnit, aby, aby se takováto situace neopakovala?

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Jak kde. Zrovna v případě českých hor, minimálně těch nejvyšších je smrk na řadě lokalit doma. Tam snad nehrozí, že bychom se museli se smrkem navždy rozloučit. To se bude týkat spíš některých nižších poloh České republiky, ale samozřejmě i v horách vracíme do přírody další dřeviny, které byly v té původní dřevinné skladbě před zásahem člověka, ať je to jedle nebo buk nebo v některých případech javor klen.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
A je vůbec šance pokračovat v tom hospodaření tak, jak jsme byli zvyklí? Nebo i ten návrat k nějaké dřívější skladbě? Ono se mění klima, nebude potřeba změnit taky tu skladbu dřevin nebo způsob hospodářského využívání lesa na úplně nějakou novou verzi vzhledem k tomu, že se mění, mění i klima.

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Tak lesnictví má ten problém, že samozřejmě musíme myslet desítky let dopředu. Je zřejmé, že zejména mimo horské oblasti bude muset dojít k radikální změně filozofie lesnické. Budeme si muset odvyknout od smrků a nespoléhat se jenom na tuhle dřevinu. Těch původních lesních dřevin střední Evropy je celá řada. Je už zřejmé, už i konzervativní lesníci, kteří pracují v nižších polohách, jsou nuceni uznat, že budeme muset k lesům přistupovat jiným způsobem, než dosud.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
Dvacet minut uplynulo, jejich hlavní postavou byl Robin Böhnisch, ředitel Krkonošského národního parku. Díky za vaše odpovědi.

Robin BÖHNISCH, ředitel Správy Krkonošského národního parku
--------------------
Na slyšenou.

Jan MOLÁČEK, moderátor
--------------------
A díky všem, kdo nás poslouchali, hezký večer přeje Jan Moláček.