Přes své jméno je to nádherný dravý pták. Podívejte, jak ochránci na Havlíčkobrodsku zachraňují hnízda motáka lužního (krajskelisty.cz)

Moták lužní je vzácný dravec, který hnízdí převážně v lánech obilí. Jde o středně velkého dravce z čeledi jestřábovitých, který má velký problém. Vlivem teplého léta přišla letos sklizeň obilí dříve, než mladí motáci opouštějí hnízdo. Šanci na úspěšné vyvedení mají tedy jen ta hnízda, která jsou včas nalezená a označená tak, aby se kombajny dokázaly místu s hnízdem vyhnout. Ochrany motáků se v tomto případě ujalo Regionální pracoviště Správa chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

„Když pozorujeme nad loukou nebo nad polem lovícího motáka, nemusíme dlouho přemýšlet, jak asi tento krásný dravec přišel ke svému rodovému jménu ´moták´. Během pomalého letu chvíli plachtí s křídly lehce vztyčenými nad tělo do tvaru písmene V, chvíli letí s trhavým máváním křídel a často znenadání mění směr i výšku letu, to podle toho, co právě zahlédne v porostu pod sebou. Ještě více se ale ´motá´ během nápadného svatebního letu, který se odehrává často vysoko na obloze. Před tím, než se sameček začne oddávat svatebním rejům, musí si ale vyznačit a obhájit své teritorium před ostatními samečky. A aby přitom nezůstal nepovšimnut, let nad svým výsostným územím doprovází hlasitým křikem,“ píše internet a odpovídá tak na otázku, kterou si asi položí každý, kdo si prohlédne foto tohoto elegantního dravce.

O motákovi

Moták lužní je menší než káně lesní, od podobného motáka pilicha se odlišuje delšími a užšími křídly. Samec se liší tmavými proužky na loketních letkách, viditelnými zespodu i shora. Rozlišování samic a mladých ptáků je obtížnější. Má evropsko-turkestánský typ rozšíření, sahající od Pyrenejského poloostrova východně po střední Sibiř. Je tažný, zimuje v Africe. Jeho stavy silně kolísají a od 19. století se vesměs snižují, zmenšuje se také areál výskytu. Hnízdí v otevřené krajině (rašeliniště, vřesoviště, pole).

V České republice hnízdí pravidelně teprve od 40. let 20. století. Přestože jeho početnost od té doby roste, stále patří mezi vzácné druhy. Hnízdí roztroušeně v různých oblastech Čech, ve větším počtu na jižní Moravě, Olomoucku a ve Slezsku. V letech 2001–2003 byla jeho početnost odhadována na 80-120 párů (ve srovnání s 5-10 páry v letech 1973–1977).

Ihned po návratu na hnízdiště předvádějí oba ptáci složité svatební lety. Většinou jsou monogamní, ale jsou známy i případy bigamie. Hnízdo je na zemi. Ročně mívá 1 snůšku po 4-5 (2-6) šedavě bílých, občas řídce rezavě nebo světle hnědě skvrnitých vejcích o rozměrech 41,7 x 32,5 mm. Jejich inkubace trvá 27-30 dní, mláďata dosahují vzletnosti nejdříve ve věku 28 dnů. Inkubaci vajec i většinu hnízdní péče obstarává výhradně samice, kterou samec krmí a které také předává potravu pro mláďata. V potravě převládají drobní hlodavci, ale požírá i ptáky, obojživelníky, plazy a hmyz.

Ochrana hnízda motáka

Pestře vybarvený samec motáka lužního je ozdobou naší zemědělské krajiny. V posledních letech u nás přibývá hnízdících párů, ale na Havlíčkobrodsku se stále jedná o velmi vzácný druh.

Samice motáka lužního má méně nápadné zbarvení, což je důležité zejména při sezení na snůšce. Ta naše byla již okroužkovaná, podle čehož jsme poznali, že se jedná o sedmiletou samici, která byla jako mládě označena v roce 2011 na Třebíčsku u Želetavy.

Moták lužní většinou hnízdí v polích, kde jsou jeho hnízda ohrožována zemědělskými pracemi. Díky včasnému nálezu hnízda se čtyřmi mláďaty se podařilo zajistit jeho ochranu, ale tentokrát to nebylo vůbec jednoduché.

Na Vysočině se většinou používají dřevěné oplůtky vyplněné pletivem, které jednak označují zemědělcům hnízdo, aby se mu vyhnuli při žních, a jednak chrání hnízdo před savčími predátory. Tentokrát však samice oplůtek nepřijala a odmítala se vrátit na hnízdo krmit mláďata.

Samci oplůtek nevadil, sedal přímo na něj i slétal k hnízdu. Samec donáší potravu, ale mláďata krmí pouze samice. Pokud by se samice nevrátila k hnízdu, mláďata by nepřežila.

Dřevěný oplůtek jsme proto vyměnili pouze za pletivo, které není tak nápadné. To samici již nevadilo a opět pokračovala v krmení mláďat. Samotné pletivo však hnízdo neuchrání například před divokými prasaty. Zde napomohl vstřícný postoj zemědělců, kteří přislíbili odložit sklizeň alespoň o pár dní. Než mláďata dospějí do plné vzletnosti, ještě chvíli potrvá, tak jim držme palce.

Markéta Vančová