Přihlásit

Desítky čapích sirotků z celého Česka přežily díky Plzeňákům (Právo)

  • Kategorie: Zpravy z oboru myslivost

Desítky čápat z celého Česka přežily jen díky záchranné stanici živočichů v Plzni. Jde o mláďata, která přišla o jednoho z rodičů a bez pomoci zvenčí by uhynula. Ornitologové jim ale dokázali najít náhradní rodiny v jiných hnízdech.
„Za pětadvacet let, co to děláme, už se blížíme ke stovce adoptovaných mláďat. Úspěšnost adopcí je zhruba devadesátiprocentní,“ řekl Právu Karel Makoň ze zmíněné stanice – ta se na tuto činnost specializuje. „Máme v Plzeňském kraji osmdesát hnízd, nejvíce v republice, proto se i čápata z jiných regionů vozí k nám,“ dodal.
Zvířecí záchranáři ale zasahují jen tehdy, pokud úhyn jednoho z páru způsobila nehoda, třeba ho spálilo elektrické vedení nebo ho srazilo auto. „Pokud se dva čápi porvou, silnější cizí vyhraje a hnízdo obsadí, což se stává poměrně často, tak se do toho nemícháme,“ upozornil Makoň a varoval před tím, aby se lidé pokoušeli o čapí adopce sami. „Má to svá přesná pravidla, navíc je to i trestné, tedy pokud jako my nedisponujete příslušným oprávněním.“
Začíná to tak, že lidé najdou poblíž hnízda mrtvého čápa. „Zavolají nám a my musíme nejprve prověřit, jestli skutečně byl z dotčeného hnízda. Na místě zůstane hlídka a sleduje, zda se čápi v hnízdě střídají – vždycky je v něm jeden dospělý, který sedí na vejcích nebo hlídá malé. Pokud druhý pták po několik hodin nepřiletí, máme důvod k zásahu,“ vysvětlil Makoň.

Ne všude to klape

Adopcí se zachraňují jen mláďata do čtyř pěti týdnů věku, pak už jsou příliš velká. Čápi mají v průměru tři potomky, ideální je k nim přidat jedno cizí. „Ale už se nám stalo i to, že jsme k páru, který měl pouze jedno mládě, dali dvě další a vzali to. Přitom velice dobře vědí, že do hnízda přibyl někdo cizí,“ poznamenal ornitolog. Ovšem ne každá čapí rodinka je takto vstřícná. „Víme o párech, které adoptivní mladé po pár dnech vyhodily,“ dodal Makoň.
Někdy příprava na adopci začíná už u vajec. „V líhni z nich necháme vyklubat mláďata a pro ta pak máme na stanici věrnou napodobeninu skutečného čapího hnízda. A do doby, než je převezeme k adopci, je krmíme, pokud možno stejně, jako by to dělali jejich skuteční rodiče, tedy rozemletou směsí, v níž je všechno – od hmyzu přes ryby až po žáby a myši,“ konstatoval Makoň.

Začalo to v Klabavě

První čápata zachránil pomocí adopce ještě před založením stanice. „To bylo v roce 1994. Tehdy šlo o dvě mláďata z komína v Klabavě. Jedno jsme museli přemístit do hnízda, kde měli dokonce šest mladých, a vyšlo to,“ zavzpomínal Makoň. Poslední případy jsou nedávné. Třeba mládě z Jaroměře skončilo v Koutě na Šumavě. O tři další z Heřmanovy Huti, jejichž matku srazilo auto, se podělily čapí rodiny v Postřekově, Nepomuku a v Brodu nad Tichou.

Ivan Blažek

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.