Plotů proti nelegálním migrantům v Evropě přibývá. Zastavují i medvědy a vlky (hlidacipes.org)

V Evropě má vzniknout nový plot proti nelegálním migrantům. Na hranicích s Albánií jej chce s podporou Maďarska vystavět vláda Černé Hory.

Podobných plotů na vnějších i vnitřních hranicích Evropy v posledních letech výrazně přibylo. Mají však i značné vedlejší dopady. Zejména na divokou přírodu, především na migraci zvířat.
V rámci států EU je oploceno asi 350 – 450 kilometrů hranic, na vnějších hranicích EU je to už zhruba 2250 kilometrů, na Kavkaze 1880 km. Prim drží střední Asie s hraničním oplocením v celkové délce 21 tisíc kilometrů.
Rychlá stavba plotů v roce 2015 byla reakcí na uprchlickou krizi v Evropě a v politickém rozhodování ohled na životní prostředí nehrál žádnou roli.
Ploty a bezpečnostní bariéry v Evropě a střední Asii, informace platné k roku 2016.
Na studii, která dopady na evropskou přírodu detailně popisuje, upozornil před časem v časopise Vesmír zoolog Jan Robovský z Jihočeské univerzity.

Vlci a medvědi
„Budování plotů v EU je často v rozporu s mezinárodními úmluvami a legislativou EU. Autoři studie nabízejí řešení, jak zmírnit jejich efekt a učinit je pro zvěř méně nebezpečné či průchodné. V mnoha případech však jistě narazí na praktickou bezpečnostní a politickou realitu,“ konstatuje v textu pro Vesmír Jan Robovský.
Podobně se ploty a bariéry začaly už dříve stavět v Asii po útocích z 11. září 2001.
„Tyto ploty představují zásadní hrozbu pro divoká zvířata. Kromě toho, že zvířata bezprostředně zabíjejí, jsou i překážkou na cestách k sezónním zdrojům potravy a značně snižují i velikost populace zvěře,“ vysvětlují autoři studie.
Česku blízkým příkladem jsou například ploty na hranicích mezi Slovinskem a Chorvatskem nebo ploty na hranicích Maďarska se Srbskem a Slovinskem.
Jde tak například o ochranářsky cennou oblast Dinárských hor na slovinsko-maďarských hranicích, kde se běžně vyskytují vlci, medvědi a rysi.
Kvůli opatřením namířeným primárně proti lidem je rozvoj jejich populace ohrožen.
Bezpečnostní plot mezi Slovinskem a Chorvatskem od sebe odděluje populaci rysů, vlků a medvědů a má vliv na jejich životaschopnost.
Podobné problémy lze najít na rusko-finských či polsko-běloruských hranicích.
Změny v pohybu velkých savců a šelem mohou být i jedním z důvodů, proč byl nedávno v Krkonoších poprvé po 220 letech spatřen medvěd. V bývalé vojenské oblasti Milovice ve středních Čechách fotopast zaznamenala výskyt vlka.
Zmiňované bariéry jsou primárně určeny proti lidem, vzniknout mají ale i ty zaměřené hlavně proti zvěři. Dánsko oznámilo, že postaví na hranici s Německem 70 kilometrů dlouhý plot.
Vysvětluje to snahou, aby se do země nedostali divočáci nakažení africkým morem prasat. Nákaza se v poslední době rozšířila například mezi divokými prasaty v Česku či Polsku. Pro Dánsko, které je významným vývozcem vepřového masa, by podobná nákaza mohla být těžkou ranou.
Podle autorů studie jsou sice ploty politickou realitou, ale před vedlejšími dopady nesmí vlády zavírat oči. Zvyšují se tím podle nich nároky na mezinárodní spolupráci v ochraně přírody a ohrožených druhů.
„Pokud jde o EU, můžeme jen doufat, že nedávno postavené ploty uvnitř Evropské unie budou odstraněny poté, co politici přijmou jiná opatření na boj s uprchlickou krizí,“ doufají autoři studie.
Realita jim ale za pravdu nedává. Například Maďarsko své ploty na hranicích se Srbskem naopak hodlá zpevňovat.
Jak také letos v lednu napsal server Politico, právě žiletkový plot na hranicích Maďarska se Srbskem vybudovaný v roce 2015 (175 metrů dlouhý a 3,5 metrů vysoký) zabránil průchodu tisíců uprchlíků na Západ, má ale i jiné nechtěné oběti. Například hlodavce – slepce, kteří jsou kriticky ohroženým druhem.
Citovaná studie: Linnell JDC, Trouwborst A, Boitani L, Kaczensky P, Huber D, Reljic S, et al. (2016) Border Security Fencing and Wildlife: The End of the Transboundary Paradigm in Eurasia? PLoS Biol 14(6): e1002483.
https://doi.org/10.1371/journal.pbio.1002483 )