Čápům vrcholí sezona (Mladá fronta DNES)

Hnízdiště v kraji sledují i webkamery

STŘEDNÍ ČECHY

„Jakmile zjara zakrouží nad střechami, ihned se zpráva roznese po obci.“ Tak popisuje starosta Milína na Příbramsku Pavel Nekl, jakým symbolem je pro tamní obyvatele čapí pár, který se k nim každoročně vrací. Komín sladovny bývalého pivovaru čápi obývali od roku 1942, v osmdesátých letech minulého století se přestěhovali na náhradní konstrukci. Majitelé nemovitosti, kde ptáci hnízdí, dokonce před domem zbudovali informační ceduli s historií jejich pobytu. Nyní navíc tamní čapí dvojice připravuje na samostatný život své potomstvo. „Čekáme na první lety, je to atrakce pro děti i dospělé. Mladí čápi vždy usedají na okolní domy. A doufáme, že vše zdárně zvládnou,“ říká Pavel Nekl.
Na vrcholné období čapí sezony upozorňují i přírodovědci. „Nastal čas, kdy mladí čápi opouštějí hnízda. Čápata trénují první lety a jsou velmi dobře pozorovatelná. Od dospělých je poznáme podle tmavých nohou a tmavého zobáku,“ vysvětluje Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické (ČSO).
Stejně jako v Milíně hlídají „své čápy“ i ve Staré Huti u Dobříše, v Mnichově Hradišti či Kačici na Kladensku. A to navzdory tomu, že vzhledem k absenci mokřadů a rozsáhlých luk jsou střední Čechy oblastí s menším výskytem čápů než například Jihočeský kraj.
Zjištění z pozorování mohou lidé zaznamenávat do mapy čapích hnízd, která je k dispozici na webu ČSO. „Všímejte si hnízd ve svém okolí a pozorujte, kdy mláďata opustí své domovy a kolik jich nakonec vylétne. Může to být každým dnem a tyto údaje jsou velmi důležité pro zjištění hnízdní úspěšnosti čápů,“ nabádají ornitologové na webu birdlife.cz stálé i čerstvé spolupracovníky z řad veřejnosti.

Mladí trénují na cestu do Afriky

Ačkoli o konci léta nechce většina lidí ještě ani slyšet, čápům se čas pobytu v kraji krátí. Do dvou až tří týdnů začnou pomalu mizet ze svých hnízdišť. Před odletem do afrických zimovišť ale ještě vystřídají několik tuzemských lokalit. „Zatímco přílet do Česka je vždy velmi rychlý, takřka na jeden zátah, stěhování za teplem je mnohem pozvolnější. Do dvou až tří týdnů se začnou spojovat do takových volných hejn s ostatními čápy. Láká je společná potrava, jakmile dojde, přesunou se někam dál. Většinou už jižním směrem,“ popisuje každoroční čapí migraci ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Čapí dorost nyní potřebuje zmiňovaných několik týdnů, aby se připravil na dalekou cestu. „Nezkušená mláďata se mohou dostat do problémů, nebezpečné jsou pro ně třeba sloupy elektrického vedení i samotné dráty. Hlavně ale potřebují dostatek potravy, především malých hlodavců, obojživelníků i hmyzu, jako jsou kobylky. Musí se totiž řádně vykrmit,“ říká šéf ornitologů s tím, že v případě čápů odlétají nejdříve mladí, starší jedinci se zdržují o něco déle. „Potřebují se dát trochu do pořádku poté, co odchovali potomstvo, což je pro ně energeticky náročné,“ podotýká Zdeněk Vermouzek. Napřesrok se naopak vrátí jako první mladí, kteří si musí najít nový domov.

Lidé sledují více než tisíc hnízd

Dle současných pozorování se zatím situace pro „české“ čápy nejeví moc růžově. „Oproti loňskému roku je v republice zhruba o 50 obsazených hnízd méně a vzrostlá mláďata jsou hlášena pouze z 302 míst. Loni to bylo 456,“ říká Gabriela Dobruská, která ovšem připouští, že některá hnízda nemusela být letos vůbec zkontrolována. I proto je Zdeněk Vermouzek optimističtější. „Populace je navzdory zdánlivě vyššímu počtu bílých teček na mapě, které označují hnízda, kde letos nebyl čáp pozorován, stabilní. V posledních letech jde o přibližně osm set hnízdících párů,“ tvrdí ředitel ČSO, který připomíná, že bez pomoci nadšenců by jejich data o výskytu a chování opeřenců vyznačujících se typickým klapotem zobáku byla výrazně chudší.
„Veškeré informace o stavu populace, počtu obsazených i neobsazených hnízd a počtu ptáků na hnízdech jsou nedocenitelné. Bez zapojení veřejnosti bychom je neměli. Pomáhají nám všichni, kteří pozorují ptáky ve svém okolí a podávají nám pravidelně zprávy,“ kvituje práci dobrovolníků Vermouzek.
Od začátku roku se do sledování čapího hnízdění na webu ČSO zapojilo více než 540 dobrovolníků. Zkontrolovali 1 280 hnízd. „Což je neuvěřitelných 92 procent všech hnízd v republice. Ke zjištění úspěšnosti hnízdění je však klíčová jejich kontrola právě teď, v době vzletnosti mláďat,“ upozorňuje Dobruská.

***

V České republice je letos zhruba o 50 obsazených hnízd méně a mláďata jsou hlášena pouze z 302 míst.

Fakta Pomoc opeřencům

Ornitologové spolupracují s veřejností na mnoha projektech. Jedním z nich jsou třeba Bezpečné zastávky, kdy dobrovolníci lepí na velké prosklené plochy ve městech samolepky, které ptáky upozorní na překážku. Na nebezpečné skleněné výplně lze upozornit prostřednictvím webové aplikace zastavky. birdlife.cz. K dispozici je také aplikace Zvíře v nouzi, která kromě ptactva slouží i k záchraně savců a dalších druhů. Lidé mohou ve svých „chytrých“ telefonech využít aplikaci, která je v případě nálezu zraněného či opuštěného zvířete přesměruje na nejbližší záchrannou stanici. Pro operační systémy iOS a Android je ke stažení na www.zvirevnouzi.cz. Na stránkách ornitologů se lidé dozvědí i to, jak pomoci opeřencům přikrmováním či výrobou budek.

Marek Kočovský