Divoká prasata dokážou být odolná vůči moru (Mladá fronta DNES)

 Africký mor prasat nemusí být pro divočáky smrtelný, což znamená, že si některé kusy dokážou vytvořit v těle protilátky a přežít. Pak hrozí, že budou šířit nákazu dál.

ZLÍNSKÝ KRAJ

Poslední divoká prasata nakažená morem našli myslivci na Zlínsku letos v dubnu. Šlo o kusy, jež uhynuly před několika měsíci. Pak byl klid a vypadalo to, že nebezpečná nákaza je na ústupu. Teď se však ukázalo, že to tak není.
U jednoho ze šesti divočáků, které myslivci ulovili v Ostratě, vyšetření prokázalo prasečí mor. A nejen to. Také protilátky proti nákaze. To znamená, že zvíře nemoc prodělalo a přežilo ji.
„Píše se, že takových případů je kolem pěti procent. Při povinném vyšetření jsme zjistili, že je zvíře virologicky negativní, ale sérologicky pozitivní, což znamená, že má v těle protilátky. Nákazu prodělalo a přežilo ji,“ přiblížil ředitel Státní veterinární správy ČR Zbyněk Semerád.
Vzhledem k tomu, že nejde o prvního divočáka, který mor přežil (celkem už jich bylo 19), existuje nebezpečí, že právě takové kusy mohou nákazu šířit dál. I když mají v těle protilátky, v určitých situacích, například ve stresu, mohou virus vylučovat.
„Potenciálně jsou infekční. Mohou nakazit nějaká jiná prasata,“ upozornil Semerád. „Problém je tedy v tom, že nákaza pro ně nemusí být smrtelná,“ zdůraznil.
„To, co bylo zpočátku řečeno, že každý nakažený kus pojde, už neplatí. Někteří divočáci jsou vůči nákaze rezistentní. Nevíme, jak se to bude vyvíjet dál. Může to ohrozit zdravou populaci,“ podotkl předseda Okresního mysliveckého spolku ve Zlíně Zdeněk Hluštík.
Současně to ale neznamená, že když si divoké prase samo vytvoří protilátky, že by se dal tento proces simulovat v laboratořích s tím, že na konci výzkumu vznikne látka, jež bude účinná vůči moru.
„Je to složité,“ podotkl Semerád. „Zvíře si vytvoří protilátky, které zjistíte, ale nejdou uchopit a nejde z nich udělat vakcínu.“
Takže dál platí současná mimořádná bezpečnostní opatření, která mají eliminovat šíření nákazy. Část Zlínska (nejrizikovější oblast) je stále obehnaná elektrickými a pachovými ohradníky. Do této zóny je zakázaný vstup s tím, že tam mohou lovit myslivci a dříve tam působili i policejní ostřelovači.
Veterináři nařizující celoroční intenzivní odlov divokých prasat. Nejvíce jich myslivci ulovili v okresech Uherské Hradiště (784) a Kroměříž (723). Současně je ale zakázáno jejich přikrmování. Povoleno je pouze vnadění, na vnadišti ale nesmí být najednou více než 20 kilogramů krmiva. „Bez ohledu na příznivý vývoj nákazové situace afrického moru prasat v celé České republice stále platí mimořádná veterinární opatření. Je nezbytně nutné, aby je lovci i chovatelé dodržovali,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Přísná veterinární opatření musejí dodržovat také chovatelé prasat. Pokud by se totiž nemoc dostala do chovů, musely by se vybít.
Stále také hrozí, že by se do tuzemska mohl africký mor dostat ještě z některé jiné země. Rozšířený je v Maďarsku, Polsku, na pomezí Ukrajiny a Rumunska.
„V Rumunsku byl začátkem července zasažen také chov domácích prasat s téměř padesáti tisíci zvířaty. Státní veterinární správa se proto cíleně zaměřila na maso dovážené z této země,“ popsal aktuální situaci Semerád.
Zatím bylo nalezeno 12 nakažených mrtvých prasat v rizikové zóně, u dalších více než 130 bylo vyšetření negativní.

***

„Je nutné, aby lovci i chovatelé všechna bezpečnostní opatření dodržovali.“ Miroslav Toman, ministr zemědělství

Milan Libiger