Přihlásit

Možnosti předcházeni škodám zvěří (Zemědělec)

  • Kategorie: Zpravy z oboru myslivost

Současná situace ohledně početních stavů spárkaté zvěře není stabilizovaná, podle dostupných údajů a informací dochází k navyšování početních stavů jelena siky japonského, daňka skvrnitého a muflona. U populace prasete divokého nelze přesně vývoj početních stavu odhadnout, nicméně podle počtu ulovených kusů v posledních letech lze usuzovat, že nepřiměřeně vysoké počty přetrvávají. Informoval
o tom náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář.

"S vysokými početními stavy zvěře souvisejí škody jí způsobené na zemědělských plodinách a pozemcích a na lesních porostech. Vlastníci honebních pozemků a někdy i honební společenstva vyjadřují svou nespokojenost se současným stavem, přestože nevyužívají všechny nástroje, které jim stávající právní úprava poskytuje. Z uvedeného důvodu jsou tyto právní nástroje uvedeny a popsány tak, aby mohly být využity v praxi," zdůraznil Mlynář.
K vybudování a umístění slanisek, napajedel, zařízení pro přikrmování, pozorování a lov zvěře a dalších mysliveckých zařízení je podle § 9 odst. 2 zákona o myslivosti nutný předchozí souhlas vlastníka honebního pozemku. Je žádoucí, aby vlastníci honebních pozemků nebránili umístění zařízení pro lov zvěře (posedů, kazatelen), protože tím zhoršují podmínky pro lov zvěře a její přikrmování v době nouze. Odmítnutí souhlasu s umístěním mysliveckého zařízení může být následně v případě soudního sporu vzato jako okolnost, na základě které je žaloba o náhradu škody zvěří zcela odmítnuta, nebo snížena.

Opatření ke snížení stavu

Podle § 39 zákona o myslivosti má vlastník honebních pozemků (ale také ten, kdo na nich hospodaří, nebo orgán státní správy lesů či ochrany přírody) podat žádost o snížení stavu zvěře, a to až na stav minimální, nebo zrušení chovu zvěře. To se týká jak zvěře normované, jejíž lov je obsažen v plánu mysliveckého hospodaření, tak i nenormované, jejíž lov se neplánuje. Žádost o snížení stavu zvěře se podává na místně příslušném obecním úřadě obce s rozšířenou působností a je třeba ji doložit např. zdokumentovanou škodou na pozemcích, porostech či plodinách. Pokud uživatel honitby nesplní takové opatření, zvyšuje to pravděpodobnost vymožení škody zvěří soudní cestou. V případě nesplnění opatření lze mít za to, že vznik škody zvěří souvisí s tím, že uživatel honitby nesplnil uložené opatření a v důsledku nesplnění této povinnosti vznikla škoda. Za nesplnění opatření ke snížení stavu zvěře sice státní správa myslivosti nemůže uložit sankci, ale podle názoru Ministerstva zemědělství se v případě nesplnění opatření podle § 39 zákona o myslivosti "ohledně snížení stavů zvěře, eventuálně zrušení jejího chovu jedná o stav, který lze označit jako nedostatek ve smyslu § 61 zákona o myslivosti. V případě zjištění nedostatku spočívajícího v nesplnění opatření podle § 39 zákona o myslivosti v rámci kontrolní činnosti podle § 61 odst. 2 zákona o myslivosti je povinen uložit obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo krajský úřad jako orgán státní správy myslivosti opatření podle § 61 odst. 3 zákona o myslivosti.
Obsahem opatření uloženého podle § 61 odst. 3 zákona o myslivosti by mělo být uložení náhradní lhůty ke splnění opatření uloženého pravomocně podle jeho § 39. Náhradní lhůtu je třeba uložit s ohledem na doby lovu ve smyslu vyhlášky č. 245/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
V případě nesplnění opatření podle § 61 odst. 3 zákona o myslivosti je obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen uložit pokutu:
1) Podle § 63 odst. 1 písm. a) zákona o myslivosti do výše deseti tisíc korun, podle § 63 odst. 3 písm. a) zákona v případě fyzické osoby
2) Podle § 64 odst. 1 a 2 zákona o myslivosti do výše 200 tis. Kč, podle § 64 odst. 4 písm. c) zákona v případě právnické osoby (v souladu s § 41 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o přestupcích -zásada absorpce)
3) Podle § 64 odst. 2 zákona o myslivosti do výše 200 tisíc korun podle § 64 odst. 4 písm. c) zákona
„Pro úplnost je třeba dodat, že v případě pravomocného uložení pokuty podle zákona o myslivosti dochází k tomu, že fyzická osoba, ve smyslu ustanovení § 47 odst. 4 zákona o myslivosti není způsobilá být držitelem loveckého lístku po dobu dvou let od pravomocného uložení pokuty," podotkl. V případě uživatele honitby na pozemcích státu podle § 33 odst. 3 zákona dochází ke ztrátě opčního práva (právo přednostního nájmu).

Členství v honebním společenstvu

Další možností vlastníka honebních pozemků je být aktivním členem honebního společenstva (u honiteb vlastních zřejmě problémy nevznikají, neboje vlastník honitby řeší samostatně). Jako člen honebního společenstva má vlastník honebních pozemků možnost podle § 21 odst. 1 písm. c) zákona o myslivosti spolurozhodovat o způsobu využití honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby. Důležité je, aby uvedená kompetence nebyla svěřena honebnímu výboru (stanovami nebo pověřením, které bylo odhlasováno valnou hromadou honebního společenstva), protože pak je postavení člena honebního společenstva oslabeno ve prospěch výboru. V rámci rozhodování o uzavření smlouvy o nájmu honitby pak může vlastník pozemku navrhnout náležitosti smlouvy o nájmu honitby, tedy např.
i výpovědní důvody nebo smluvní pokutu pro případ porušení smlouvy ze strany nájemce honitby - tedy podmínky smlouvy.
Jako žádoucí se podle Mlynáře jeví ve vztahu k vysokým početním stavům spárkaté zvěře, aby jako výpovědní důvody byly zahrnuty do nájemní smlouvy:
a) nesplnění plánu mysliveckého hospodaření, co se týče lovu zvěře,
b) nesplnění opatření ke snížení stavů zvěře uložené státní správou myslivosti podle § 39 zákona o myslivosti.

Sčítání zvěře

Pokud je honitba pronajata honebním společenstvem, pak má vlastník honebních pozemků možnost ovlivňovat jednání a využívání práv honebního společenstva podle zákona o myslivosti. Podle § 36 odst. 1 zákona o myslivosti je uživatel honitby povinen každoročně provést v termínu stanoveném orgánem státní správy myslivosti (krajským úřadem) sčítání zvěře v honitbě a do pěti dnů výsledek písemne oznámit příslušnému orgánu státní správy myslivosti (obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností). Držitel honitby a držitelé sousedních honiteb mají právo účastnit se se svým zástupcem sčítání
a vyjádřit se orgánu státní správy myslivosti k jeho výsledkům. Pokud některý držitel honitby nesouhlasí s výsledkem provedeného sčítání a oznámí to písemně orgánu státní správy myslivosti nejpozději do jednoho týdne ode dne provedeného sčítání, nařídí tento orgán nové konečné sčítání. V rámci jednání honebního společenstva je tedy možno i zmocnit konkrétního zástupce, aby se zúčastnil sčítání zvěře, eventuálně vyslovil nesouhlas s výsledkem provedeného sčítání.

Plán mysliveckého hospodaření

Poté, co uživatel honitby podle § 36 odst. 2 zákona o myslivosti vypracuje plán mysliveckého hospodaření v honitbě, je následně povinen vypracovaný plán předložit držiteli honitby k vyjádření. Jestliže se držitel honitby do 15 dnů od doručení plánu k němu nevyjádří, má se za to, že s ním souhlasí. Pokud po vyjádření držitele honitby nedojde mezi ním a uživatelem honitby k dohodě o plánu, určí jej na návrh některého z nich orgán státní správy myslivosti rozhodnutím. Držitel honitby (honební společenstvo, a tím i jeho členové) 1 mají tedy možnost ovlivnit plán - mysliveckého hospodaření, tedy i počet kusů zvěře, který má uživatel honitby ulovit.
V některých lokalitách se nachází nehonební pozemky, na kterých běžně neprobíhá lov zvěře, a proto se z nich stávají tzv. chovné komory zvěře, kde dochází k soustředění zvěře, jejímu množení a způsobování vysokých škod zvěří na okolních honebních pozemcích. Z těchto důvodů je třeba na takový stav upozornit vlastníka nehonebního pozemku. Vlastník nehonebního pozemku má možnost podle § 41 odst. 1 zákona o myslivosti požádat o jednorázové omezení nebo trvalou regulaci některého druhu zvěře, popřípadě i jiných živočichů (například zdivočelých holubů ve městech) na tomto nehonebním pozemku.
Na základě žádosti pak povoluje lov obecní úřad obce s rozšířenou působností. Povolit lze lov i mimo dobu lovu. Povolením lovu na nehonebním pozemku a jeho provedením pak lze ovlivnit výši škod na okolních honebních pozemcích.
Pokud jsou v honitbě překročeny normované (tedy maximální) stavy zvěře, pak je možno navrhnout, aby byla uživateli honitby uložena sankce podle ustanovení § 64 odst. 3 písm. c) zákona o myslivosti za překročení normovaných stavů zvěře (sankci je možno uložit až do výše 200 tisíc korun).

Zánik nájemní smlouvy

Pokud „problémovou" honitbu užívá nájemce (uživatel), nikoliv držitel, pak je možno apelovat na držitele honitby, aby nájemní smlouvu na nájem honitby vypověděl, pokud je to podle nájemní smlouvy možné. Důvodem zániku smlouvy o nájmu honitby může být rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti (viz § 33 odst. 6 písm. h) zákona o myslivosti) za podmínky, že porušením smlouvy nájemcem honitby (uživatelem) dojde k vážnému ohrožení životního prostředí, anebo poklesu počtu zvěře v honitbě pod stanovené minimální stavy.
Otázka vážného ohrožení životního prostředí je pak otázkou, kterou by se měly zabývat orgány ochrany přírody a krajiny nebo Česká inspekce životního prostředí.

Vliv hospodaření na vznik škod

V současné době mají myslivci velice nesnadnou situaci se snižováním stavů spárkaté zvěře, a to z několika důvodů. Pokud se nebude brát v úvahu negativní dopad stále intenzivnějšího využívání krajiny a lesů odpočinkovými aktivitami, je další z vážných důvodů pěstování energeticky hodnotných plodin na zemědělských plochách až k okraji lesních porostů, čímž je značně snížena možnost lovu jakéhokoliv druhu spárkaté zvěře.
Ve velkoplošném pěstování energetických plodin dochází u spárkaté zvěře k ideálnímu stavu, kdy tato plodina poskytuje optimální klidové, krytové a potravní podmínky, a neumožňuje myslivcům redukování početních stavů spárkaté zvěře. Námitky ohledně velkoplošného pěstování zemědělských plodin se týkají především řepky a kukuřice (podpora obnovitelných zdrojů - bioplynové stanice). Pěstování těchto plodin je podporováno z prostředků EU, aniž by v rámci těchto dotací byly dostatečně vzaty v úvahu vedlejší dopady, mimo jiné navyšování počtu černé zvěře. Při větším rušení a zneklidňování zejména jelení zvěře může dojít k jejich dlouhodobějšímu zdržování v lesních porostech ve věku do 40 let a může tak docházet k ohryzu či loupání kůry stromů, jež způsobuje značné škody na lesních porostech v prvopočátcích jejich vývinu, kde dochází k průniku houbových nákaz do poškozené dřeviny, a tím poškozování jejich bazální části kmene. Tímto způsobem může být ohrožena stabilita porostů. Škody vznikají též okusem na mladých kulturách „Závěrem je třeba říci, že doporučujeme preferovat cestu dohody mezi subjekty hospodařícími v krajině (v honitbě) s uživatelem honitby nad účelnými kroky společného postupu, neboť praxe i běžný život ukazují, že případné spory a soudní řízení odčerpávají většinu energie, která by se mohla věnovat smysluplnému přístupu k řešení podstaty problému," konstatoval Mlynář.

Zuzana Fialová

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.