Kroužkování dravců někdy bolí (Mladá fronta DNES)

ČESKÉ ŠVÝCARSKO
Na desítku výstupů do nepřístupných míst Českého Švýcarska i Labských pískovců mají za sebou ornitologové. Slaňují ve skalách či vylézají do korun vysokých stromů. To všechno proto, aby mohli okroužkovat vzácné ptáky, především sokoly stěhovavé a čápy černé. Občas utrží i nějakou ránu od zobáků vzpouzejících se mláďat i přesto, že se snaží, aby jejich práce nebyla nebezpečná jim a ani ptákům. Rodiče ptáčat krouží nad nimi a proces bedlivě pozorují, samozřejmě za hlasitého křiku, jímž se snaží lidského vetřelce od hnízda vyhnat. Ornitologové proto pracují rychle.
"Přesně vědí, kdy je ke kroužkování správná doba. A také nekroužkují za každou cenu. Pokud by to pro kroužkovatele nebo pro mláďata bylo nebezpečné, od kroužkování ustoupí. Občas je mládě samozřejmě klovne, i když nosí rukavice. Lezou proto do hnízda i s kusem plátna, které použijí na přikrytí mláďat, ona se pak tolik nestresují," říká mluvčí Národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov.
Obavy z toho, že kvůli lidským vetřelcům se rodiče do hnízda nevrátí, jsou prý zbytečné. "Kroužkování se děje již v takovém věku mláďat, kdy rodiče opouštějí hnízdo na delší dobu, a i když na kroužkovatele narazí, vždy se do hnízda vrátí," vysvětluje Salov.
Letos už ochránci přírody rozdali kroužky dvěma desítkám ptáků. Dávají je po dvou - jeden ornitologický a druhý tzv. odečítací. "Ornitologický je malý a je na něm vyražený kód. Obvykle jej lze přečíst až po úhynu ptáka. Na větším, odečítacím kroužku, je natištěný kód v kombinaci písmen a číslic a je odečitatelný dalekohledem. Každý rok má jinou barvu, takže už na první pohled pozorovatel pozná, v jakém roce pták kroužek dostal. Vydané kroužky jsou evidovány Národním muzeem, kde se informace scházejí na jednom místě," popisuje Salov.
V době, kdy ptáci hnízdí, je turistům do hnízdních oblastí vstup zakázán. Přesto se občas najdou tací, kteří zákaz poruší. I letos sokoli dvě hnízda opustili, mladé nevyvedli a dost možná právě kvůli hlučným lidem. "Někdy je velmi obtížné odhalit skutečné příčiny opuštění hnízda, může k tomu dojít jak z přirozených důvodů, tak právě i kvůli rušení člověkem. Často si dotyčný člověk ani nemusí uvědomovat, co se právě děje. Jedno z těch hnízd bylo nedaleko frekventované turistické stezky k Dolskému mlýnu. Je možné, že ptáci takovou míru rušení neunesli," dodává Salov.