ozor na tularemii. V České Lípě našli nemocné zajíce (Českolipský deník)

Lidé by se měli mít na pozoru před uhynulými či málo plachými zajíci. Nemoc je přenosná na člověka.

Česká Lípa
Horečka a celková slabost, navíc s průběhem podobným těžkému zápalu plic v doprovodu s hnisavou angínou nebo postižením dalších orgánů. Tak se ve zkratce dají popsat příznaky zaječí tularemie u člověka. Právě nakažení zajíci se ke konci minulého týdne objevili v českolipské části Dubice.
Úřady proto doporučují ostražitost. "Jde o akutní nebo chronické bakteriální onemocnění zajíců a hlodavců, ale i dalších volně žijících zvířat. Vnímavý je i člověk. Tato nemoc je rozšířena po celém světě a je charakteristická typickou přírodní ohniskovostí," připomněl mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben s tím, že původce nemoci cirkuluje v prostředí nezávisle na člověku mezi volně žijícími obratlovci a členovci. "Na přenosu nemoci se významně podílejí klíšťata, která jsou příčinou jejího šíření mezi jednotlivými druhy," poznamenal Josef Duben.

DOTYKEM I VDECHNUTÍM
Krajská veterinární správa už vydala mimořádná opatření k zamezení šíření této nákazy. "Tato opatření se vztahují nejen na lokalitu Dubice, ale rovněž na Dolní Libchavu a Českou Lípu," řekl mluvčí českolipské radnice Václav Šámal.
K nákaze u lidí dochází při nedodržení hygienických zásad při manipulaci s nemocnými nebo uhynulými zajíci. Může se tak stát přes poraněnou kůži, prostřednictvím klíšťat či vdechnutím infikovaného prachu, například slámy ze stohů.
Není výjimkou, když k přenosu dojde přes oční spojivku nebo konzumací nedostatečně tepelně ošetřené zvěřiny.
"Při manipulaci s padlou zaječí zvěří se doporučuje používat ochranné rukavice, nezbytná je i důkladná dezinfekce rukou. Při stahování a porcování zaječí zvěřiny je třeba si počínat s největší opatrností, všechna drobná zranění na rukou pečlivě ošetřit a důkladně si ruce umývat a dezinfikovat," popsala krajská veterinární správa (KVS) základní prevenci.

ZÁKAZ LOVU
Lidé by také měli zaječí zvěřinu konzumovat až po důkladné tepelné úpravě. "To znamená, že ve všech částech připravené zvěřiny musí být dosaženo minimálně tepelného účinku odpovídajícího působení teploty plus 70°C po dobu 10 minut," upozorňují veterináři. KVS zároveň zakazuje uživatelům honiteb v řečených lokalitách lov a přemisťování zajíců a nařizuje několik opatření, jako je nutnost proškolit všechny osoby, které by mohly přijít do kontaktu s nakaženou zvěří, a v případě nálezu povolat odborníky. "Uvádění zaječí zvěřiny do oběhu z výše jmenovaných lokalit se zakazuje," dodala ještě veterinární správa s tím, že opatření budou platná po dobu tří měsíců od posledního nálezu nakažené zaječí zvěře.
V případě, že by se jednalo o právnickou osobu, mohou pokuty za nedodržení opatření dosáhnout až dvou milionů korun.