Češi tráví zvěř dávno zakázanými jedy (Lidové noviny)

Lišky, vydry i dravci hynou kvůli návnadám nelegálních pesticidů. Z černého obchodu těží organizovaný zločin

PRAHA
Kvůli pěti uhynulým dravcům na Pelhřimovsku, ohroženým káňatům lesním, padlo na začátku června další z řady trestních oznámení, která podává inspekce životního prostředí. Pravděpodobně byli otráveni látkou karbofuran, která se před lety používala v zemědělství jako pesticid.
V Česku je už deset let zakázaná, přesto k jedům nejčastěji používaným k zabíjení divoké zvěře patří přípravky (například Furadan), kde je karbofuran aktivní látkou.
Poukazuje na to Národní akční plán k bezpečnému používání pesticidů v České republice v letech 2018 až 2022. "Za hlavní problémy v posledních letech lze považovat záměrné zneužívání vysoce toxických přípravků pro vodní organismy, jejich nelegální oběh a použití k trávení některých druhů volně žijících i domácích zvířat," uvádí vládní materiál, který mají LN k dispozici.
Policie eviduje ročně desítky případů otrav zakázaným jedem. Nejpostiženějšími druhy jsou podle tiskové mluvčí policejního prezidia Ivany Nguyenové draví ptáci, lišky či vydry.
Akční plán však upozorňuje například i na lokální trávení přemnožené kuny skalní nebo zatoulaných psů a koček. Což může být smrtící i pro velmi vzácné druhy dravců a sov.
"Pachatele otrav volně žijících živočichů je velmi často obtížné chytit při činu a usvědčit," říká tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí Marek Čihák.
Podle trestního zákoníku je dnes už samotné držení Furadanu trestným činem. Policie i ministerstvo životního prostředí ovšem poukazují, že lidé dodnes zneužívají staré zásoby. Ministerstvo zemědělství krom toho upozorňuje, že na obchodu s nelegálními pesticidy, který bují v celé EU, vydělává organizovaný zločin.
Zabíjení zvířat Furadanem byl v Česku problém ještě před tím, než se látka, a tudíž i přípravek, dostaly na seznam zakázaných pesticidů. V roce 2006 například Státní veterinární správa evidovala otravu 41 zvířat tímto jedem. Mezi nimi byl kromě ptáků, lišek a vyder například hranostaj nebo tchoř.
Řada případů z posledních let ukazuje, že zákaz traviče příliš neodradil a počet zabitých zvířat významněji neklesá. Kromě zmíněných pěti káňat byla jen letos evidovaná například otrava kriticky ohroženého orla mořského, lišky či několika koček. Jak ale uvádí Česká inspekce životního prostředí, přesné počty zabitých živočichů lze pouze odhadovat. "Předpokládá se, že převážná část otrávených nebo ulovených jedinců není nalezena. Podle dostupných informací se jen v roce 2016 podařilo v Česku prokázat 34 otrav dravců, včetně druhů silně a kriticky ohrožených," uvádí inspekce.
Kromě toho, že trestné je samotné držení karbofuranu, policie většinou podobné případy řeší i jako týrání zvířat. Ivana Nguyenová z policejního prezidia dodává, že zvíře hyne za zvlášť trýznivých okolností, protože otravu vnímá. Jedinec umírá vlivem zablokování nervových vzruchů a následně na ochrnutí dýchacích svalů.

Až osm let vězení
Pachatelům nehrozí právě nízké tresty. Letos v únoru se například podařilo obžalovat muže na Litoměřicku. Za to, že karbofuranem trávil volně žijící zvířata, mu hrozí až osm let. Kriminalista Lukáš Dastlík k tomu uvedl, že jde o první případ, kdy se trávení zvířat toxickým jedem podařilo prokázat.
Problém je ale mnohem širší, dotýká se používání nelegálních pesticidů obecně. I na to upozorňuje Národní akční plán. Nezákonné přitom může být nejen užívání zakázaných přípravků, ale také porušení přísných pravidel při aplikaci těch povolených. I ve všech takových případech je ale složité odhalit pachatele.
Úřady provádějí kontroly na základě podnětů. "Je přitom důležité, za jak dlouho po aplikaci přípravku je kontrola provedena, a to s ohledem na poločas rozpadu jednotlivých účinných látek v rostlinách, popřípadě v půdě," vysvětluje tiskové oddělení ministerstva zemědělství. I pokud se najdou nebezpečné látky, je to samo o sobě málo. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský kontroluje i doklady o nákupu přípravků, skladovou evidenci a záznamy o použití přípravků na ochranu rostlin. Pokud není možné prokázat, že konkrétní člověk nebo firma látku aplikovali, kontroly k postihům nevedou.
Na trhu se přitom protiprávně rozmáhají nejen přípravky neschválené, ale i padělané.
"Jedná se o sektor, který je v rámci Evropské unie velice přísně regulován. Neustále se zvyšující nároky na bezpečnost přípravků na ochranu rostlin neunikl pozornosti organizovaného zločinu, který s nelegálními přípravky celosvětově obchoduje," tvrdí ministerstvo zemědělství.
Dodává, že pro organizovaný zločin jde o zajímavou komoditu, protože mnohem levnější napodobeniny nemusí procházet drahým procesem vývoje a registrace. "Čím vyšší a přísnější požadavky na bezpečnost přípravku, tím lukrativnější je jeho levná napodobenina," uvádí ministerstvo.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě usuzuje, že ilegální pesticidy tvoří až 25 procent světového trhu. Podle ministerstva zemědělství se samozřejmě objevují i v České republice. V zemích evropské osmadvacítky je to pak podle odhadu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví 13,8 procenta padělků.

Nejhorší je řepka a kukuřice
Furadan, respektive karbofuran nejsou jediné nelegální látky, které Národní akční plán k bezpečnému používání pesticidů zmiňuje. V letech 2012 a 2016 Český hydrometeorologický ústav zaznamenal v podzemních vodách hojný výskyt acetochloru nebo alachloru - dvou látek, které jsou v EU rovněž už několik let zakázané. První se používala hlavně proti plevelům na polích s kukuřicí, druhá na polích s řepkou, cibulí, bramborami nebo sójou. "Z analýz meziročního vývoje je zřejmé, že nejde o důsledek nelegálního použití, ale o staré zátěže půdy. Lze jen čekat, až se metabolity obsažené v půdě rozloží nebo vyplaví," uvádí ministerstvo zemědělství. Právě pesticidy, které se používají k ošetřování energetických plodin, jako je řepka nebo kukuřice, mají na znečištění podzemních vod mnohem větší vliv než třeba herbicidy, které se používají k ošetřování obilovin. Tyto přípravky výslovně zmiňuje i Národní akční plán jako nejproblematičtější. Většinou jsou totiž aplikovány krátce před tím, než plodina vzejde, nebo krátce potom. Půda má v tu chvíli nedostatečný pokryv, takže je mnohem větší pravděpodobnost, že se látky vsáknou.
V roce 2016 byl některý z limitů pro znečištění překročen u 86,8 procenta sledovaných podzemních vod.

***
Oběti karbofuranu
Látka je už jedenáctý rok zakázaná. Přesto stále zabíjí hlavně vydry, lišky, dravé ptáky a domácí zvířata. 

Otrávení živočichové
Policie eviduje desítky případů ročně, kdy byli nelegální látkou karbofuran otráveni volně žijící živočichové.
Nejvíce postižení
* draví ptáci (sokol, orel, káně)
* domácí kočky i psi
* liška obecná
* vydra říční
* kuna skalní

25 procent je podíl ilegálních pesticidů na celém světě podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. 13,8 procenta přípravků na ochranu rostlin v členských zemích EU jsou podle odhadu Úřadu EU pro duševní vlastnictví padělky. Úřad zároveň vyčíslil, že pro legální výrobce to znamená ztrátu 1,3 milionu eur a ztrátu 2600 pracovních míst.

Nelegální jedovaté látky rozšířené v ČR
Karbofuran
Látka je například součástí přípravku Furadan, zakázaná je od roku 2008. Používala se převážně k ochraně chmele. Doposud se zneužívá především k trávení některých dravých ptáků a šelem.
Acetochlor
V letech 2012 až 2016 byla tato látka hojně zaznamenána v podzemních vodách. V EU se nesmí používat od roku 2013. Sloužila především proti plevelům na polích s kukuřicí. Její výskyt je označován za staré zátěže půdy. Alachlor Stejně jako acetochlor byl v letech 2012 až 2016 hojně zaznamenán v podzemních vodách. Zákaz používání platí v EU od roku 2007. Zemědělci jej využívali především na polích s řepkou, cibulí, bramborami nebo sójou. Podle analýz jde o staré zátěže půdy.