Snadný nákup lva nebo pumy v Česku děsí odborníky. Volají po změně zákona (blesk.cz)

Pořídit si v Česku velkou kočkovitou šelmu, jako je třeba lev nebo puma, není až tak velký problém. Přesvědčily se o tom Blesk Zprávy, když nám chovatel nabízel lvíče za 25 tisíc a nestaral se příliš o podmínky jeho dalšího chovu. I toto je o ale lidech - ne každý chovatel jde hned každému kupci na ruku. Přesto je veterinární správa zděšena ze snadnosti nabytí podobných zvířat, už v minulosti její šéf Zbyněk Semerád apeloval na to, že je zapotřebí změnit legislativu.

Po úspěšných pokusech s koupí lva a pumy jsme se rozhodli, že zkusíme koupit ještě mládě rysa. Volali jsme chovateli z jihu Čech, který aktuálně inzeroval mláďata na internetu.
"Máme jednoho samečka z loňského roku, ale vy asi máte zájem, aby to bylo ochočené. Není to útočné, ale také to není, jako když je to odchované na flašce, také je tam jiná cena, stojí 25 tisíc korun. Je odchovaný v zajetí, má doklady, má čip, má určené pohlaví, je to kocour," podal nám prvotní informaci chovatel s tím, že úplná mláďata již prodal.
Koťata sice už muž nemá, ale zkoušíme se domluvit na koupi zmíněného staršího zvířete.
"Abych vám ji mohl přenechat, tak potřebuju mít od krajské veterinární správy číslo vašeho chovatelského zařízení. Rys je CITESové zvíře (na seznamu ohrožených druhů - pozn. red.), evropský druh a je to nebezpečné zvíře. Vy musíte mít vybudované chovatelské zařízení, dostanete na něj číslo, pokud tedy bude odpovídat předpisům. Teprve potom můžete zvíře do zařízení umístit. Pokud postupujete opačně, tak neděláte dobře, jsou za to pokuty," upozornil na možný střet se zákony chovatel.
Takový postup by odborníci uvítali, není ale vždycky na pořadu dne. Jiný chovatel z Vysočiny, který chová nejrůznější šelmy, nám sdělil, že stačí zatím menší kotec, ve kterém mládě může přebývat. Prý abychom si vzájemně zvykli. A až si postavíme něco většího, tak se zvíře oficiálně nahlásí. Chovatel by z toho problém neměl, kupec už ano.

Odborníci: Změna legislativy je nutná
Podle šéfa pražské zoologické zahrady Miroslava Bobka by v Česku mělo dojít hned k několika zásadním změnám. "Mělo by být jasně definované, v jakých podmínkách se smí chovat. A tím nejsou míněny jen nároky na prostor nebo krmivo, ale celkový welfare. Není například možné, aby se mláďata odebírala matkám, které by se o ně dokázaly postarat, a odchovávala se uměle," vysvětlil odborník s tím, že by zvíře nemělo být odchováno takzvaně na flašku, případně aby si z něho někdo neudělal mazlíka, tak má zvíře odchovávat matka.
Podle Bobka by také mělo být jasně stanoveno, za jakých podmínek chov probíhá. Chybí prý také dostatečná evidence zvířat, zejména velkých kočkovitých šelem. Každá šelma by měla mít svoji kartu, ze které by byla patrná celá její životní historie, od narození, přes změny majitele až po příčinu úhynu a potvrzení o likvidaci kadaveru. Součástí této evidence by měl být registr DNA, pro jednoznačnou identifikaci zvířat. V neposlední řadě je podle odborníka nezbytné zřízení centra pro zabavená zvířata. Velké šelmy nejsou v praxi zabavovány právě z toho důvodu, že je není kam umístit.
Proti dosavadnímu postupu se ohradila také vedoucí soukromé zoo Na Hrádečku Romana Albrechtová. "V naší republice prodávající nejsou stíháni za to, že prodali zvíře do neschváleného zařízení. A pro kupující, kteří nemají schválené zařízení, jsou pokuty směšné. Na konferenci v Brně, kde se projednávaly návrhy na změnu zákona proti týrání zvířat, jsem zdůrazňovala, že musí být bity obě strany. Prodávající, který si nezjistí, kam zvíře prodává, i kupující, který předem nezajistil schválené zařízení. Správně by měl prodávající od kupce chtít schválení veterinární správy, že má povolení pro chov těchto zvířat. Zákon mu to neukládá, ale nikdo by neměl chovat tato zvířata v neschválením zařízení," vysvětlila Albrechtová.
Podle odbornice někteří chovatelé prodají šelmu komukoli do neschváleného zařízení, čímž celý kolotoč začíná. Některá z těchto zvířat pak končí v nevyhovujících podmínkách, a přitom nejsou možnosti jak zvíře zabavit a hlavně kam ho umístit. Což se netýká jen lvů nebo tygrů, ale všech zvířat, která vyžadují zvláštní péči.

Veterinární správa: Pumu do bytu? Nikdy!
V Česku navíc neexistuje legislativa, která by stanovovala přesnější parametry chovu velkých koček, existují doporučení Ústřední komise pro ochranu zvířat (ÚKOZ), která nejsou právně závazná, ale Státní veterinární správa (SVS) se jimi při kontrolách v zájmových chovech řídí. I puma, pro kterou nám jedna prodávající doporučovala i  chov v bytě, se řadí mezi zvířata vyžadující zvláštní péči, a tudíž i na ni chovatel potřebuje povolení Krajské veterinární správy. SVS by rozhodně nepovolila chov pumy pouze v bytě bez výběhu, neboť podle doporučení ÚKOZ by měla mít venkovní výběh, v případě pumy je to minimálně 30 metrů čtverečních.
Žádný útulek pro velké šelmy, jako jsou třeba pro psy a kočky, v ČR neexistuje. V nedávných měsících však SVS dávala již několik návrhů na odebrání zvířat (právě lvů), u kterých byly zjištěny nevyhovující podmínky chovu a navíc chov byl bez povolení. Odebrání těchto zvířat je skutečně komplikované a je nutná spolupráce SVS a ORP.
Veterinární správa také nedoporučuje kupovat zvířata přes inzeráty na internetu, zakázané to ale není.
Prodej zvířat může probíhat i na internetu prostřednictvím inzerátů, nicméně je k tomu zapotřebí mít všechna nutná povolení. Každý kupující by měl být sám zodpovědný a nekupovat zvířata na ,,černém trhu" od pochybných chovatelů. Vždy by měl požadovat i kupní smlouvu a třeba i potvrzení o původu zvířat. Tato zvířata jsou zařazena i na seznamu CITES, je proto nutné mít také registrační listy, které je třeba řešit s příslušným krajským úřadem (za CITES je odpovědné ministerstvo životního prostředí)," řekl Blesk Zprávám ředitel SVS Petr Vorlíček. Náš chovatel potřebné papíry slíbil, takže po této stránce bylo všechno v pořádku.

SVS by do budoucna uvítala například:
Změnu legislativy, týkající se chovu velkých šelem.
Zpřísnění požadavků na chovy pro soukromníky.
Měly by být jasně stanoveny plochy chovu "po domácku" i opatření proti úniku zvířat.
Šelmy by měly mít výběhy o stovkách metrů čtverečních. (Třeba na Slovensku má mít pár lvů výběh o 300 metrech čtverečních.)