Logo
Vytisknout stránku

Lidé mohou v zimě zvěři pomáhat, ale i nevědomky škodit (Berounský deník)

Berounsko, Hořovicko - K zimním měsícům pro správné myslivce, kteří dobře hospodaří ve svých revírech neodmyslitelně patří přikrmování lesní zvěře. S krmením se začíná již od doby po žních, aby byla zvěř dobře připravena na nastávající zimu. Myslivec, ze kterého se pak stává spíš hospodář pečuje o pravidelné plnění krmelců až do dubna. Každý lesní tvor vyžaduje v různých měsících jiné druhy stravy, proto by se měli i lidé, kteří chtějí nosit zvířátkům do lesa něco na přilepšenou, nejprve poradit s myslivcem.
"Letošní zima je sice poměrně mírná, ale na lesní zvěř a její přikrmování nesmí myslivec nikdy zapomenout," říká Luděk Strnad, předseda Českomoravské jednoty Okresního mysliveckého spolku Beroun.

Zvěř potřebuje krmit

"Zakládání krmelců zásadně probíhá ve všech ročních obdobích, ale v zimě je samozřejmě intenzivnější," doplňuje myslivec, podle kterého se musí dbát především o dostatek potravy pro srnčí a jelení zvěř, ale také drobné druhy, jako jsou zajíci či bažanti.
"Slovo myslivec vzniklo od slova mysliti, to znamená, že každý z myslivců musí poznat, kdy se zvěř dostane k potravě sama a kdy a v jaké míře je potřeba přikrmovat," vysvětluje Strnad.
Krmivo pro lesní zvěř si členové mysliveckých sdružení nebo honiteb buď pěstují sami nebo jej přikupují. "Některá sdružení mají vlastní políčka nebo louky, která obhospodařují. Většinou je ale možné obilí i seno koupit od sedláků či z výkupu," říká Strnad.

Ohleduplnost lidí

Návštěvníci lesa, kteří by chtěli vypomoci při krmení lesní zvěře by měli být podle odborníků obezřetní. "Krmivo je dobré ukládat přímo do krmelců. Pokud lidé ponechají pečivo, ale i ovoce či zeleninu na mokré zemi či na sněhu, potrava začne brzy nahnívat či bobtnat a může zvěři uškodit," říká Jiří Šilha, tiskový mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty. Podle předsedy Luďka Strnada je vždy lepší, se nejprve poradit s myslivcem, protože přikrmování zvěře je poněkud složitější. "Lidé přikrmováním často poskytují zvěři medvědí službu. Myslím si, že je vždy vhodnější domluvit se s myslivcem. Přátelské vztahy máme třeba s různými školami. Žáčci sbírají kaštany a ty pak společně nosíme do krmelců," vysvětluje Strnad, podle kterého musí být pro každou dobu zvěři poskytnuta vhodná strava.

Srna může i zemřít

Návštěvníci lesa by měli dodržovat v lesích určitá pravidla. "Největším nepřítelem pro zvěř není mráz ani sníh, ale lidská bezohlednost," upozorňuje Šilha.
Problémy podle odborníků způsobují v honitbách hlavně pejskaři, kteří nechávají své mazličky volně pobíhat po lesích.
"Zvěř instinktivně vykonává v zimě minimum pohybu. Pokud pes vyplaší srnčí zvěř, a ta se před ním snaží uprchnout, vydá přitom obrovské množství energie. Slabší kusy pak mohou zemřít na celkové vysílení nebo zánět dýchacího ústrojí," doplňuje tiskový mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Šilha.

Jana Hrubá

Foto - "Kolem krmelců by se měli lidé pohybovat co nejméně, protože všude po sobě zanechávají pachové stopy, které odrazují zvěř," radí Jiří Šilha.

Foto - internet

All Rights Reserved | SvetMyslivosti.cz | Lesnická práce s.r.o.