Společenský srnec (Fajn život)

Srnčí říje probíhá v teplých červencových a srpnových dnech. Samec honí samici po pravidelných trasách, takže v obilí nebo na loukách jsou často vidět vyběhané záhadné osmičky.

Na rozdíl od jelenů počty srnčí zvěře stoupají. Vyhovuje jim totiž volné prostranství, které vzniká po kácení lesů.

 Pasou se večer

 Srnčí zvěř se živí listy a větvičkami dřevin, různými trávami, bylinami a v poslední době hlavně zemědělskými plodinami. Na pastvu vycházejí převážně večer, a to buď jednotlivě, v párech nebo celá rodina. Tak je tomu spíše ve vyšších nadmořských výškách, kde stále ještě roste poměrně dost lesů. V nížinách však můžeme vidět i větší stáda, která se přizpůsobila životu ve volné krajině.

 Utajená březost

 Srna je březí asi 40 týdnů. Zpočátku má takzvanou utajenou březost, což je období, kdy se vajíčko nevyvíjí. Mláďata se rodí v květnu a červnu. Matka vrhá obvykle jedno až tři srnčata, která přicházejí na svět s otevřenýma očima. Po dvou až třech týdnech je přestává kojit. Mláďata se úplně osamostatní po roce a pohlavně dospějí ve dvou letech. Nejzranitelnější období srnčí zvěře je v čase vrhu. V té době i myslivci nechávají pušky doma a chodí se dívat, jak srny krmí své potomky. Nebezpečí mladým hrozí v čase žní od kombajnu, protože se rádi schovávají v obilí. Srnčí zvěř hodně strádá v zimě, proto ji myslivci, ale i lidé z okolí chodí do lesa přikrmovat.

 Srnčí zvěře přibývá

 V roce 1970 bylo v Česku asi 200 000 kusů srnčí zvěře, v loňském roce už více než 300 000, což už je na hranici únosnosti. Při přemnožení totiž poškozují mladé stromky okusem i parůžky, kterými z nich strouhají kůru.

PŘIPRAVILA MARTA PAWLICOVÁ, FOTO MILOSLAV KRATOCHVÍL

Foto - Srnec je plaché a zároveň velice obezřetné zvíře