Kde padl poslední vlk (Haló magazín - Pro Vás)

Štvané zvíře zoufale prchalo zasněženým  lesem. Proplétalo se hustý m porostem. Na malé rovince se zastavilo. Větřilo, odkud přichází nebezpečí. Trojúhelníkovité slechy zachytily podezřelý zvuk. Pozdě. Prásk - zaduněl výstřel. Poslední šumavský vlk padl do chladné bílé pokrývky...

Byla středa 2. prosince 1874. Z ústí dvouhlavňové brokovnice lefošky schwarzenberského knížecího stavitele Janařtěrbíka se ještě kouřilo. Naháňka na šelmu byla úspěšná. Když to místo dnes hledáte, v zimě - snad s výjimkou té poslední - by to ve vysokém navátém sněhu mohl být bez turistického značení problém. Tady, kousek pod vrcholem Světlé hory, asi pět kilometrů od šumavské horské osady Lipka v nadmořské výšce 1090 metrů, stojí na místě ulovení posledního šumavského vlka malý kamenný pomníček.

Puška skončila v muzeu

Janřtěrbík byl z nedalekého Vimperka. Po téměř šestapadesáti letech od jeho památného výstřelu věnoval jeho syn 1. srpna 1930 onu historickou loveckou zadovku lefošku (název podle jejího konstruktéra, francouzského puškaře Casimira Lefaucheuxe, 1802- 1852) tehdejšímu schwarzenberskému muzeu na zámečku Ohrada v jihočeské Hluboké nad Vltavou. Tam ji v nynějším Muzeu lesnictví, myslivosti a rybářství mají dodnes. V současné době je však k vidění až do letošního 17. listopadu v Praze. Na zajímavé výstavě Šumava - tajemství, nostalgie, příběhy v budově Národního zemědělského muzea na Letné.

"Velkou škodu činí, zvěř, dobytek dáví"

Stejně tak je na výstavě rovněž z Ohrady zapůjčený vypreparovaný vlk, zastřelený před téměř133 lety stavitelem Štěrbíkem. Říká se mu sice poslední šumavský nebo dokonce český vlk, ale tak docela pravda to není. Jestliže v 16. století bylo na Šumavě vlků tolik, že způsobovali značné škody na hospodářských zvířatech i zvěři, o dvě století později jim zvonila hrana. Tak třeba rožmberský kronikář Václav Březan zaznamenal, že o Vánocích 1557 na panství krumlovském "vlci velkou škodu činili, zvěř a dobytek dávíce, ač se myslivci snažili něco jich ulovit". Podle encyklopedie Šumava - příroda, historie, život bylo v letech 1603 až 1649 na panství Český Krumlov uloveno 694 vlků. Jen roku 1640 tam prý vlci zabili přes 140 kusů jelení zvěře.

Masový hon na šelmu

V kronikách bylo zaznamenáno mnoho případů napadení člověka vlky. Obce se měly chránit zátarasy a pastmi (tzv. vlčí jámy). Poddaní měli povinnost účastnit se lovu vlků. Zabíjení vlků bylo povoleno všem bez rozdílu stavu, i když lov obecně byl v té době výsadou šlechty. Například podle nařízení z roku 1696 se na panství Vimperk měly pořádat naháňky na vlky, jichž se museli účastnit mladí sedláci a selští pacholci. K likvidaci se měly používat i otrávené návnady. Vlk musí být vyhuben - stalo se heslem doby.   -Do roku 1975 bylo u nás možné lovit vlky celoročně bez omezení počtu kusů. V témže roce byla uzákoněna půlroční doba hájení v čase rozmnožování a vyvedení mláďat.
- Chráněni jsou vlci od roku 1992 a dále na základě Úmluvy o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť, k níž se ČR připojila roku 1997. Nesmí se usmrcovat, chytat, chovat v zajetí ani rušit.
- Od roku 2002 patří vlk mezi zvěř, již nelze podle mysliveckého zákona lovit.

Foto - Křesadlový zámek pušek přinesl vlkům vybití
Foto - Poslední šumavský vlk
Foto - Srovnání vlka (vlevo) a psa (vpravo)